Koloběžné peníze
Tak už ta vymoženost dorazila i k nám na venkov. Ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček se nechal slyšet, že by na přelomu roku mohla začít fungovat dotace na elektromobily pro podniky. Do roku 2030 celkem 34 miliardy korun, pravil ministr na veletrhu e-Salon. Většina podpory, pravda, má jít do dobíjecí infrastruktury, ale také: „Na přelomu roku by měl odstartovat dotační program na nákup elektrických vozů pro podnikatele. Financovaný bude z Národního plánu obnovy,“ řekl ministr Havlíček.
Nebylo asi snadné odolávat nátlaku okolí. Podle tajemníka Svazu dovozců automobilů Josefa Pokorného je Česko zatím z hlediska prodeje elektromobilů až na 20. místě v Evropě, což je mu (Česku) vyčítáno z mnoha stran. Je na chvostu ne proto, že by elektromobily nebyly u nás k mání, nebo proto, že by byly příliš drahé. Vždyť jejich odbyt, i prodej hybridů, i u nás poměrně rychle roste. Ale je to málo, protože se nedotuje, lze slýchat od ekologických aktivistů přes politiky až po automobilky. „Nedostatečná podpora“. To už je podobné sousloví, často i následující za jiným: „Vlády nedělají dost“.
Nyní se nabízí možnost použít peníze z Fondu národní obnovy, kam se budou dolévat z fondů EU. Tak se tedy bude obnovovat – vozový park.
Není to poprvé. Dotace podobného stylu zafungovaly za finanční krize v letech 2008 až 2010, říkalo se jim šrotovné. Tehdy měly především podpořit automobilový průmysl, který vzhledem ke svému rozsahu a významu nesmí skomírat. Nyní se bude obnovovat, ale jen auty s politicky schváleným pohonem.
Na něco podobného v elektroproedení si ještě asi počkáme…
Kromě toho, co se bude dotovat, je ale podstatná i otázka, komu podpora připadne. Začíná se celkem opatrně – firmám a jistě také státním organizacím, jimž má být nákup elektromobilů přikazován kvótami. Firmy budou mít z tuzemské produkce zatím k dispozici prakticky jen luxusní SUV Škoda Enyaq. Malá auta, kterým se v podnicích říká referentské vozy, se zatím jen dovážejí a nebo se do výroby teprve chystají. Dodávky pro rozvozové služby se v elektrickém provedení prakticky nevyskytují. Natož záchranky, popelářské vozy, motorizované policejní hlídky, aj. Nicméně, Fond národní obnovy není krátkodobá záležitost, tak se to snad časem upraví.
Dotace podpoří nejen zákazníky, ale i výrobce. Tady přicházejí ty koloběžné peníze. Automobilky jsou nuceny nejen elektrická auta vyrábět, ale také prodávat. A v tom je háček: musí být komu. Jinak zaplatí pokutu za překročení povolených flotilových limitů, nebo-li za to, že prodaly více aut spalovacích, než směly. Podpora do nákupu elektroaut pak neznamená jen to, že se zvýší poptávka po nich, ale také, že není nutno snižovat jejich ceny. A zlevňovat auta spalovací už vůbec ne. Automobilky tak zaplatí pokutu, ale v cenách nových vozů, také (nebo hlavně) v těch dotovaných cenách, se jí vrátí. Alespoň částečně – záleží na výši dotací.
Abychom z nich nedělali bandity, připusťme, že si zahojí také alespoň část investic do výzkumu, vývoje a konstrukce nízkoemisních spalovacích motorů, které jim zakrátko budou v podstatě k ničemu, také v důsledku politického rozhodnutí. Nebo, v tom optimističtějším pohledu, získají prostor k vývoji pohonů vodíkových, a to třeba i těch spalovacích vodíkových.
V každém případě by ovšem bylo smysluplnější podporovat výzkum a vývoj technologií, než odbyt konkrétní produkce. Tedy například držet se toho, co vláda letos vyhlásila ve své vodíkové strategii. Tam má státní podpora mnohem větší smysl.
