Jednotný trh potřebuje jednotný obchodní zákoník
Jednotný evropský trh je bezesporu jedním z největších a nejmocnějších nástrojů Evropské unie na globálním ekonomickém dějišti. Ve světové konkurenci ale přestává stačit, a dokonce v některých ohledech začíná evropské ekonomiky brzdit. Svoji současnou podobou klíčové průmyslové sektory tříští a svazuje jim ruce. Rodí se proto nová a odvážná myšlenka jednotného obchodního zákoníku, který by umožnil Evropě využít její velikost.
Evropě se někdy říká „ekonomický obr, politický trpaslík“. Není těžké odhadnout, proč tomu tak je: ekonomická síla spojené Evropy je ohromná, její politický vliv (či spíše schopnost ho efektivně využít) však za obchodní silou spojeného kontinentu bolestivě zaostává. Nejde totiž jen o řešení „prostých“ politických problémů a záležitostí, ale o zásadní brzdu pro obchodní rozvoj a konkurenceschopnost. Námitka, že obchod a politický vliv jsou dvě oddělené věci a mělo by to tak zůstat, je v současném světě zcela lichá. Jde o systém spojených nádob, kde jedna hladina vyvažuje druhou. Pokud Evropa nevyužívá svůj ekonomický potenciál naplno, klesá tak i její politický vliv. Dostává se tak do cyklu, kterého si už mnoho lidí i instituce všímají.
Evropské struktury jsou „důchodci“ evropské integrace
Většina evropských struktur a forem integrace má svůj počátek v 80. a 90. letech. Jsou tedy poplatné i svojí době, která se ve vrcholných devadesátkách nesla v duchu politické filozofie Francise Fukuyamy a jeho Konce dějin. Jádro této ideje spočívalo v tom, že s pádem Sovětského svazu a celého východního socialistického bloku padly společně poslední zábrany k opravdovému rozmachu jednotného globálního a evropského trhu. S pádem komunismu tak podle Fukuyamy a jeho příznivců zmizel i „poslední vyzyvatel liberální demokracie a kapitalismu“ a svět by tak už neměl čekat žádný další velký boj hodnot a štěpení podle zrcadlově odlišných ideologií.
Jak ovšem dnes víme, žádný konec dějin, tedy konec konfliktu, nenastal. Žijeme ve světě nových a staronových geopolitických hrozeb, které už dokonce nejsou někde daleko a my nejsme jen pouhými vzdálenými diváky.
Evropské struktury a formy ekonomické integrace ale na této představě byly založeny a stále na ní fungují. Trpí tím nejen klíčové složky průmyslu, ale také malé a střední podniky a start-upy.
Nejednotnost nesvědčí konkurenci ani bezpečnosti
V úvahách o problémech evropského jednotného trhu se dostáváme k aktérům, jako jsou energetická infrastruktura, telekomunikace a obrana. Roztříštěnost a nedostatek plynulosti v jednotném trhu v této oblasti podráží Evropě nohy nejen proti obchodní konkurenci, ale své vlastní bezpečnosti. Do Evropy tak vstupují konkurenti z velkých jednotných trhů, tedy USA a Číny, a my nejsme schopni jejich tlak tak dobře ustát.
Netýká se to ale jen velkých průmyslů. Se stejným problémem se setkávají i malé a střední podniky.
Podnikání na jiném než lokálním trhu se pro malé a střední firmy neobejde bez znalosti místních obchodních zákonů. To ale velmi limituje jejich možnosti expanze mimo domovskou zemi. Ne každá společnost a firma, která by z působení v dalším členském státě profitovala, nutně má prostředky například na stálé právní obchodní poradenství. A to nemluvě o tom, pokud by to vůbec vzhledem ke zastaralým pravidlům nějaký problém vyřešilo.
S návrhem řešení přichází bývalý italský premiér Enrico Letta: zavedení jednotného obchodního kodexu na úrovni celé Evropské unie, ke kterému by se mohly společnosti dobrovolně přihlásit. Tento společný „obchodní zákoník bez hranic“ (oproti jednotlivým obchodním zákoníkům 27 členských států) by umožňoval firmám snadné podnikání v celé Evropě.
Šlo by o jednotnou a předvídatelnou sadu pravidel pro ty, kteří by se zavázali je dodržovat. Odpadla by jim tak potřeba v případě podnikání ve vícero unijních státech se řídit pokaždé jinými právními soubory.
Mezi hlavní výhody by pro malé a střední firmy patřilo například snazší škálování pro potřebu přilákání investorů a odpadly by tak právnické kotrmelce ohledně například licencování práv. Většina malých a soukromých podniků by se mohla stát hnací silou inovace a růstu v celé Evropě, protože celoevropský trh by už nebyl jen světlem na konci složitého právního tunelu.
Tato hlubší a jednodušší integrace společných pravidel je možným řešením problému malé konkurenceschopnosti evropského trhu. Pokud máme opravdu obří obchodní potenciál, ale nedaří se nám ho využít, musíme si zkrátit cesty navzájem k sobě.
Velká politická síla i ekonomika vyžadují také velkou odvahu
Evropští vůdci potřebují k zastavení propadající se politické síly i nevyužitého obchodního potenciálu odvahu se postavit k problému čelem. V sázce je hodně: od možnosti dosažení strategických cílů, jako jsou nastartování obranného průmyslu, digitální transformace nebo zelené ekonomiky, až po prostý obchod a budoucnost menších a středních firem. Potřebná transformace a dokončení myšlenky společného obchodního zákoníku vyžaduje odhodlání nápad dotáhnout do konce.
A zdá se, že Evropě někdy už opravdu velké geopolitické a globálně obchodní ambice chybí. Ne vše se daří tak, jak si Evropa usmyslela. Skoro jako kdybychom začínali být opatrně skromní, abychom se vyhnuli zklamání, jako kdybychom se už báli snít ve velkém.
Velkým hráčům na poli průmyslu samozřejmě pomůže větší správa veřejných výdajů skrz společné nákupy, harmonizované dotace a společné dluhy pro veřejné statky. Evropa ale stojí také na malých a středních podnicích, tvoří zdravé jádro ekonomiky.
Pokud máme být silní, inovativní a konkurenceschopní proti silám jako USA a Čína, musíme si k sobě být blíž, než jsou ony k nám. Jak velcí, tak střední a malí.
