Jak se studovalo na vysokých školách v tomto století?

Ilustrační foto: Wokandapix z Pixabay

Velmi zajímavý pohled na to, jak se v České republice studovalo uplynulých 20 let, přináší analýza statistických dat, zveřejňovaných Českým statistickým úřadem. Tak tedy hleďte…

Zlomovým obdobím, kdy došlo ke změně řady číselných údajů, byl konec prvního desetiletí 21. století.  Do roku 2010 například prudce vzrůstal počet vysokoškolských studentů, a to zhruba na dvojnásobek roku 2001. Absolutně se jednalo o nárůst téměř dvou set tisíc studujících, z 203 tisíc na konečných 396 tisíc. 

Pomohlo opatření

Samozřejmě, že se zatím skrývala i jistá „opatření“. V prvním desetiletí nového století studovalo na většině vysokých škol velké množství úředníků a policistů, kteří potřebovali pro udržení se na svých postech vysokoškolské vzdělání, tedy aspoň bakaláře. Vidíme to na strohých číslech. Jistě si vzpomenete na pověstné studium práv na Západočeské univerzitě v Plzni, kde velmi lehce získávala magisterské, a dokonce i doktorské tituly řada prominentních osobností. Asi nejvíce byl znám případ poslance Marky Bendy, který měl problémy s diplomkou i s vysokoškolskými tituly. Ale jak vidíme dnes, čas vše zhojil a pan poslanec se může dokonce pyšnit neoficiálním titulem nejdéle sloužícího poslance v historii ČR. Ale abychom byli spravedliví, nebyla to jen plzeňská práva, také např. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a logicky i dvě naše největší univerzity Karlova a Masarykova.

Na soukromých školách se už nepokrytě jednalo o výnosný byznys (o ten se ale jedná stále až do současnosti). Největší zájem či nejvíce oblíbené byly Vysoká škola finanční a správní a pak Metropolitní univerzita, obě v Praze. O jak velký byznys se jednalo nás přesvědčují čísla. Počet studentů soukromých vysokých škol vzrostl za desetiletí jedenáctinásobně, a to z necelých 5 tisíc v roce 2001 na 57 tisíc v roce 2010. Souběžně s těmito celkovými daty došlo pochopitelně ke vzrůstu a pak k poklesu jak počtu studentů prezenčního studia, tak i distančního. 

Stejným způsobem se vyvíjely studijní programy: bakalářský, magisterský i doktorský. Po prvních dvou letech nového století, kdy dominoval magisterský stupeň studia, zaujalo první místo bakalářské studium, podílející se stále až do roku 2023 téměř dvěma třetinami na všech studujících. 

Nejnižší podíl představovalo doktorské studium, pohybující se kolem 7 procent. To navíc v absolutním počtu dosáhlo v roce 2023 nejnižšího stavu za posledních dvacet let, necelých 20 tisíc. Poklesu doktorandů se lze těžko nedivit, neboť kdo by chtěl toto náročné studium absolvovat za 11 250 Kč měsíčně, tedy o téměř 8 tisíc méně než činí minimální mzda (faktem je, že  řada fakult doktorandům dále přispívá ale zcela odlišně v částkách od tisíců až po stokoruny). A tak jejich počet klesá a panuje zde i vysoká úmrtnost, studium nedokončí až dvě třetiny studentů.  

Muži už převažují jen ve třech oborech

Zatímco v prvních třech letech tohoto století převažovali v počtu studentů muži, od roku 2004 je po všechny roky až do roku 2023 více studentek než studentů, muže převyšují o zhruba 10 procent. Tento trend není však nic specifického, obdobně je tomu nejen ve státech EU, ale i na celém světě (výjimku z vyspělých zemí asi uhodnete – v Evropě Turecko a v Asii Japonsko). Pouze krátce se zmiňme, že žen je tradičně nejvíce v oblasti vzdělávání a výchově a rovněž ve zdravotní a sociální péči. V obou oborech vzdělávání ženy představovaly až tři čtvrtiny všech studujících. Naopak muži převažovali jen ve třech oborech, a to především v informačních a komunikačních technologiích (jsou jich stále více než čtyři pětiny) a v technických a stavebních oborech. Dlouhodobě existující převaha studujících žen  se projevuje i ve výrazném převisu vysokoškolských vzdělaných žen nad muži. Dokládá to např. fakt, že ve věku mezi 25–34 lety má vysokou školu téměř polovina žen (43 %), zatímco u mužů se jedná jen o čtvrtinu (27 %). Ženy přitom výrazně převažovaly jen u české národnosti, pokud se jedná o cizince, tak zde byly podíly mužů a žen téměř vyrovnané.

Když už jsme zde narazili na cizince, podívejme se i na tyto studenty. Jejich počet, jak absolutně, tak i relativně, na našich vysokých školách od nepatrného tříprocentního podílu v roce 2001 stále vzrůstal až na pětinu všech studujících (18 %) a 55 tisíc osob v loňském roce. Po celé dvacetileté období bylo pořadí prvních tří cizích národností prakticky neměnné. Na prvém místě to jednoznačně byly Slovenky a Slováci následovaní cizinci ruské a ukrajinské národnosti. Po většině roků se slovenská národnost podílela na úhrnu cizinců více než polovinou, až po roce 2017 se mírně snížila ve prospěch Rusů a Ukrajinců. Konečný stav v roce 2023 byl téměř 22 tisíc osob slovenské národnosti, 6280 ruské a 6790 ukrajinské. Podílově tedy dvě pětiny Slováků a po jedné osmině Rusů a Ukrajinců. Asi se ptáte na důvody studia Slováků u nás. U většiny z nich je hlavním důvodem kvalitnější vzdělání vyplývající z vyšší úrovně našich škol a pak lepší uplatnění po skončení školy (často i u nás). Dokonce se i hovoří o vysávání slovenských mozků, neboť na studium k nám chodí ti nejlepší maturanti. Z hlediska výběru studia je na prvém místě medicína a s ní související obory, připadá na ně jedna pětina všech slovenských studujících. 

Zde ale neexistuje reciprocita. Studenty české národnosti nalezneme na slovenských vysokých školách v roce 2023 jen 303, což je méně než například Němců a Španělů. Možno doplnit, že i na Slovensku studuje hodně Ukrajinců, připadají na ně ale téměř dvě třetiny všech studujících cizinců.

Nejvíce lákají obchod, administrativa a právo

A jak jsou vysokoškolští studenti rozděleni podle oboru studia? Po celé dvacetiletí nejvíce studentů, jak absolutně, tak podílově, shromažďovala skupina oborů obchod, administrativa a právo. V některých letech zde studovala až jedna pětina všech, v roce 2023 se konkrétně jednalo o téměř 50 tisíc osob (absolutně nejvíce připadalo na léta kolem roku 2010, což souvisí s uváděným dovzděláváním úředníků a policistů). Podrobnější členění odkazuje na nejčetnější podobor management a správu, následovaný právem. Druhý obor v pořadí zdravotní a sociální péče doznal nárůst až ke konci sledovaného období až na 40,2 tisíce. A to díky podoboru zdravotní péče. Poměrně neměnný podíl pohybující se kolem sedminy všech studujících měl tradiční obor vzdělávání a výchova, zaujímající třetí místo. V posledních pěti letech se počet studentů zvyšoval až na 37,1 tisíce v roce 2023.  

Prakticky po celých dvacet let docházelo k úbytku studentů oborů technika, výroba a stavebnictví, a to z nejvyššího stavu 64,5 tisíce v roce 2009 až na 36,6 tisíce v roce 2023. Čemu to je možné přičíst, zda ke snižování významu těchto oborů v národním hospodářství, nebo výrazně namáhavějšímu studiu a tím malému zájmu studentů, zůstává otázkou. Ke zvyšování počtu posluchačů docházelo od roku 2018 také u informačních a komunikačních technologií, 23 500 v roce 2023 odpovídá však stále jen necelé desetině všech studujících.

Odlišný je stav u soukromých škol, kde stále dominuje obor obchod, administrativa a právo, který studuje téměř polovina všech studentů, a to v počtu 29 tisíc. Atraktivní je pro tyto platící studenty také obor služby (24,7 %) s převahou bezpečnostních služeb.

Na závěr si ještě řekněme, že dlouhodobě je stále největší zájem o studium v Praze a v Brně. Na obě metropole připadají téměř tři pětiny všech studujících. Samotná Praha svými sto tisíci studenty je v roce 2023 místem studia pro více než jednu třetinu celkového počtu tuzemských posluchačů vysokých škol.