Evropu má spasit jednotný kapitálový trh. Bude to stačit?
Aktuálně s tím přišel guvernér Bank of France: zachránit Evropu mohou soukromé úspory. Jenže kdo by chtěl investovat tam, kde se neroste?
Podle muže jménem François Villeroy de Galhau je v těchto úsporách 300 miliard eur. Ty by mohly pomoci rozvoji digitalizace a dekarbonizace. Něco na tom je, že hlavně v USA mnohem více úspor směřuje do investic. Dokonce i Japonsko v minulosti těžilo z vysoké míry úspor, které se přelévaly na kapitálový trh. Jenže, co na něm zmohou, pokud kontinent zaostává ve vývoji a dusí jej byrokracie?
Mimochodem, to Japonsko se také vyznačovalo velmi intenzivním půjčováním peněz. Splasknutí nafouknuté úvěrové bubliny spolu se stárnutím obyvatel přispělo zásadním způsobem k pádu burzy a odstartování stagnace, z niž se doposud země ani po 30 letech nedostala. Nepřipomíná to obojí náhodou současnou Evropu?
Investice přes kapitálový trh nebo napřímo jsou pro ekonomiku zdravější než úvěry. Hlavně proto, že se nesplácejí a leckdy to vychází levněji. Evropa ale svůj nenaplněný sen o tom, jak peníze domácností půjdou do investic, žije už po desetiletí.
Když v roce 2000 vznikl Euronext, a to spojením burz v Paříži, Bruselu a Amsterdamu, vyšla tato zpráva do světa jako předzvěst propojování, odstraňování bariér, cesty ke snadnému investování pro kohokoliv. Protože Euronext pohltí kde co a stane se hegemonem. Stal se významnou burzou, jednou z největších v Evropě, a dokonce se spojil s NYSE (New York Stock Exchange). Ale nedá se říci, že by ostatní převálcoval. Jedničkou na kontinentu zůstává Londýn a dost slušně se drží i Deutsche Börse ve Frankfurtu.
Výraznější pobídkou pro Evropany bylo spíš zavedení eura. Jednoduše proto, že přineslo dlouhodobě nízké sazby. Bankovní účty najednou nebyly pro delší uložení peněz zajímavé, podobně pak ani fondy zaměřené na bezpečné dluhopisy či dokonce peněžní trh. Takže se začalo více investovat.
Zásadní problém – pojmenovaný i šéfem francouzské centrální banky – ale zní: většina těchto peněz směřuje na trhy v USA. Asi by se dalo vysledovat, že významné, byť menší množství, jde do zemí BRICS, ev. nějakých dalších emerging markets (pokud BRICS považujeme za součást této skupiny, což je přinejmenším u Číny sporné), do komodit atd. To vše ubírá Evropě.
Jenže, změní tohle jednotná regulace? Odstraňování údajných bariér v době, kdy se v jádru Evropské unie platí eurem a prostřednictvím SEPA sviští transakce raz dva? O vytvoření jednotného trhu se mluví a píše už léta. Existují na to stohy studií a plánů. V roce 2020 přijala unie kapitálových trhů plán, kde říká, že má být Evropa bezpečnějším místem pro dlouhodobé úspory a investice. Ale taky, že má podporovat zelené investice.
Pardon, ale investora zajímají primárně dvě věci: riziko a výnos. Nevím, jak chce unie učinit trh ještě bezpečnějším, když na něm platí standardní regulační pravidla. A třeba českému investorovi je podle mě šumák, jestli investuje do českého fondu nebo nějakého SICAV.
A výnos? Na pětiletém horizontu je na tom německý DAX s výkonností podobně jako Dow Jones Industrial Average. Ovšem v aktivech velkých fondů najdeme pořád dominantně americké tituly. Proč?
HDP Spojených států za posledních deset let vzrostl o 64 %, ovšem o celou třetinu mezi lety 2020 až 2023. V Evropské unii to bylo 20 % za obě období. Protože mezi léty 2013 a 2020 HDP v EU prudce poklesl a poté vyrovnal předchozí ztrátu. HDP na hlavu stoupl v USA za 10 let o 55 %, v EU o 19 procent.
Ekonomický růst není vše. Zrovna před koncem roku se v reakci na vraždu šéfa velké zdravotní pojišťovny prohnala médii záplava kritických zpráv o americkém zdravotnictví. Respektive o lidech, které stálo život zamítnutí léčby, právě ze strany pojišťovny. Jak ale chceme motivovat investory k nalévání peněz do evropských akcií, když na ně odevšad padají negativní zprávy? A když světem vládne technologická revoluce, tažená z USA a Asie?
Evropa byla prosperujícím kontinentem a dobrým místem pro život i bez rozvinutého kapitálového trhu. Jenže v posledních letech zaostává jak v hodnocení univerzit (mezi ty nejlepší se dostávají jen britské a jedna technická z Německa), tak absolutně v počtech přihlášených patentů (tam úplně propadá). USA a Čína bojují o prvenství v umělé inteligenci i jaderné fúzi. Tady zato máme regulace, předpisy a plány, jak budeme šťastní, když pochopíme, co máme pochopit. Nic proti jednotnému kapitálovému trhu, ale čistě přes sen o nových zdrojích peněz asi cesta nepovede.
