Evropská unie se dohodla… na zchudnutí Evropy
„Evropská unie se dohodla…“ Když zpráva začne tímto obratem, nedá se čekat nic dobrého. Tentokrát se dohodla na zpřísnění a rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami. V prostředí vysoké inflace, růstu nákladů a nedostatkové ekonomiky už jen z toho naskakuje husí kůže. Dočtěme to ale: Systém obchodování s povolenkami se nyní bude vztahovat i na vytápění, na silniční a námořní dopravu.
Pokud tedy dosud emisní povolenky prodražovaly zejména energii, hutní výrobu, stavební hmoty, hnojiva a další chemické produkty, nyní prodraží veškerou dopravu včetně osobní, ale také dovoz a vývoz zboží. To vše za účelem zastavení klimatických změn.
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS) byl zaveden v roce 2005. Dosud nebyla vydána žádná relevantní studie o tom, jak ETS napomohlo snižování emisí CO2 a jak zpomalilo oteplování klimatu. „Dlouho byly příliš levné,“ namítl by oponent. Ano, protože byl velký podíl nových emisí přidělován podnikům zdarma a relativně malá část vydražena. To však signalizovalo, že znečišťovatelé skutečně snižovali své emise a povolenek nepotřebovali tolik. Dlouhá léta se obchodovaly v kursu 5 až 15 eur za tunu CO2. Jejich cena vystřelila až poté, co Evropská komise ohlásila plány na rozšíření systému ETS a stažení části povolenek z trhu. Letos jejich cena vystoupala na 99,9 EUR. V pátek se cena termínových kontraktů na povolenky v Amsterodamu pohybovala těsně nad 83 eury za tunu, což je více než pětinásobek ve srovnání s cenou před pěti lety. Ne proto, že stoupají emise. Ale proto, že povolenky se staly cenným papírem pro burzovní spekulanty.
Tento úkaz potvrzuje, že s ochranou klimatu má celý princip povolenek společného jen velice málo. Nezastře to ani fakt, že zhruba 78 % výtěžku z aukcí nových emisí povolenek putuje na dotace do obnovitelných zdrojů, energetických úspor a jiných ekologických opatření. Naopak to potvrzuje, že se jedná pouze o přerozdělování peněz, které samo o sobě klima nijak neochrání. Dokonce jde často o přesuny od jedněch klimatických škodičů k jiným klimatickým škodičům. Ukazuje se například, že výroba fotovoltaických panelů nebo elektrických akumulátorů vyvolává značné ekologické škody a nadměrné čerpání neobnovitelného přírodního bohatství. Navíc v zemích, které klimatické závazky nepřijímají, nedodržují nebo jejich plnění odkládají.
Německý ministr hospodářství a stálého počasí Robert Habeck a český ministr životního prostředí, práce a sociálních věcí Marian Jurečka zdůrazňují, že rozšířený systém ETS zajistí konkurenceschopnost evropského průmyslu tím, že zohlední uhlíkovou stopu i u zboží dováženého ze třetích zemí. Nezmiňují, jak se emisní povolenky podepíší na konkurenceschopnosti evropského průmyslu při exportu do třetích zemí. Tam se evropští výrobci utkají s dodavateli, jejichž výroba a doprava netrpí zátěží mimořádných ekologických daní. Případně se jejich sazba nemění ze dne na den, jako cena povolenek. Nakonec bude pro evropský průmysl nejsnazší, když se výroba do třetích zemí přesune.
umělé vytváření ekonomické krize a občanské chudoby klimatu nijak neprospěje
Jurečka si navíc pochvaloval, že díky nové dohodě už od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Neřekl jak. Ale není těžké si představit, že příděly z fondu budou probíhat podobně, jako u jiných sociálních dávek a dotací. Po byrokratické proceduře se peníze z fondu dostanou v menší části skutečně chudým až nejchudším lidem. Třeba na vytápění a bydlení, které si nyní mohou dovolit i bez dotací – chudé z nich učiní až ty povolenky. Na druhém konci se příjemci stanou naopak lidé relativně majetní, kteří si z fondu pořídí solární panely nebo elektromobil. Téměř jisté je, že sociální fond nebude ani ekologický, ani sociální.
Ochrana klimatu je nezpochybnitelná nutnost. I s tím vědomím, že je zpochybnitelný mechanismus oteplování, jeho rychlost, vlivy a jejich míra, včetně vlivu lidského. I s tím, že pokud lidská činnost má na klima nepříznivý vliv, a my se domníváme, že je to vypouštěním oxidu uhličitého, je nutné tuto podezřelou činnost mírnit z principu předběžné opatrnosti. To se však nepodaří přesunováním peněz od jedněch podezřelých k jiným podezřelým. Ani umělé vytváření ekonomické krize a občanské chudoby klimatu nijak neprospěje.
P.S. Dohodu ještě musí odhlasovat Evropský parlament. Její strůjci předpokládají, že to už bude „jen formalita“. Kdo husinu nechytl z té dohody, tomu naskočí teď. Z toho, kam jsme to dotáhli s naší evropskou demokracií: volený parlament je formalita. Podobně jako třeba v Rusku nebo v Číně…?
