EU vám vezme 100 korun, vrátí 50 jako zelenou žebračenku
Na tiskové konferenci vlády 17. července se ministr financí a vicepremiér vlády Zbyněk Stanjura (ODS) ostře vymezil proti tomu, že by Česká republika měl aplikovat systém nových emisních povolenek pod názvem ETS2. Jenomže poslední tři roky vláda premiéra Petra Fialy schválila všechny kroky v legislativním balíčku Fit fot 55, který je vlastně praktickým naplněním ideologie Green Deal, neboli Zeleného dohody pro Evropu. Výjimkou je změkčení normy Euro 7 pro auta se spalovacími motory a zařazení jádra do taxonomie podporovaných zdrojů.
Co je vlastně ten dnes již jedněmi (spotřebiteli a podnikateli) proklínaný systém, druhými (politiky rozdělujícími dotace z emisních výnosů) chválený systém emisních povolenek?
Již bezmála 20 let jej Evropská unie provozuje. Jeho cílem byl a je boj s emisemi oxidu uhličitého (CO₂). Ovšem, jako obvykle je cesta do pekel dlážděna dobrými úmysly. Takže z emisních povolenek se nakonec staly nástroje zbohatnutí finančních spekulantů na celém světě, finanční moci Evropské komise a prostředek k likvidaci průmyslu a prudkému zchudnutí milionů Evropanů hlavně vinou neúnosných cen energie.
O světové výjimečnosti EU s jejím systémem emisních povolenek svědčí skutečnost, že z objemu 800 miliard eur celosvětového obchodu s povolenkami ročně připadá 750 miliard eur právě na Unii. O tom, že tato emisní daň, či lépe zelené odpustky, ničí ekonomiku unijních států, lze sotva pochybovat. Zatímco pro celou planetu se v důsledku růstu emisních zdrojů v Číně a rozvojovém světě emise naopak zvyšují. Nic na tom nemění fakt, že pro nejchudší členské státy a obyvatele EU byl vytvořen speciální Sociální klimatický fond, jakýsi pokus o finanční perpetuum mobile a nástroj extrémní levicové politiky přerozdělování a zglajšaltování ve jménu prý potřebných korektur svobodné tržní ekonomiky. Ve skutečnosti jsou výnosy z povolenek a jejich přerozdělování klíčovým nástrojem moci Evropské komise, která jimi zcela nepokrytě honoruje „správné“ a podvolené členské země a trestá rebelské státy. Je to součástí stále silnější ambice přeměnit Evropskou unii ve federální stát s cílem jednotné vlády, měny, daní, zahraniční politiky a obrany a samozřejmě se zrušením práva veta.
Zatímco původně měly být emisní povolenky (EU ETS) předmětem jasných pravidel a v původně uvažovaném pásmu od 5 do 20 eur za tunu CO₂ předvídavě tlačit v prvé řadě energetiku a těžký průmysl, aby se mohly programově zaměřit na dekarbonizaci ekologizací svých zdrojů znečištění, emisní povolenky se staly hlavně atraktivním nástrojem pro obohacení spekulantů na celém světě. Ještě nedávno vystřelila burzovní cena emisní povolenky i přes 100 eur za tunu CO₂, dnes se pohybuje na úrovni 75 eur. I když po nejvyšších cenových vrcholech let 2021 (tedy dlouho před vpádem Ruska na Ukrajinu) až 2023 je dnes cena elektřiny i plynu dostupnější, emisní povolenka v podstatě ekonomicky likviduje produkci z uhlí. Skupina Sev.en Energy podnikatele Pavla Tykače oznámila, že v roce 2025 zavře své uhelné elektrárny a také doly. Společnost ČEZ tak bude muset učinit nejpozději v roce 2027.
Vývoj ceny emisních povolenek EU v letech 2009 až 2022
Blíží se tak zcela zásadní energetická krize, protože do té doby uvažované nové paroplynové zdroje s nezbytnými kapacitními platbami nikdo nepostaví a solární a větrné zdroje bez smysluplné a vlastně neexistující akumulace (super drahé baterie a zelený vodík jí být nemohou) jsou zárukou hlubokého deficitu energie zvláště v zimních měsících. Ostatně, to výstižně doložila analýza zdrojové přiměřenosti, kterou vypracovala státní firma ČEPS a zveřejnila počátkem března 2023 pod názvem MAF CZ 2022.
V červenci 2021 přijala Evropská komise řadu legislativních návrhů, které stanovují, jak hodlá dosáhnout klimatické neutrality v EU do roku 2050. Jako průběžný cíl se stanovilo do roku 2030 dojít ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 a o 90 % do roku 2040. K dosažení takového cíle musí odvětví, na která se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi, snížit své emise o 43 % ve srovnání s hodnotami z roku 2005. Pro splnění těchto stále ambicióznějších, totiž nereálných, cílů byl v rámci revizí směrnice o ETS z roku 2023 vytvořen nový systém obchodování s emisemi s názvem ETS2, oddělený od stávajícího systému EU ETS. Tento nový systém bude pokrývat a řešit emise CO2 ze spalování paliv v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvích (především malý průmysl, na který se nevztahuje stávající EU ETS).
Systém nových povolenek má být plně funkční až v roce 2027, jako první krok bude monitorování a vykazování emisí zahájeno v roce 2025. Stejně jako ve stávajícím systému EU ETS má systém ETS2 fungovat s vyhrazenou rezervou. Jinými slovy, Evropská komise si vyhradila právo manipulovat s objemem povolenek na trhu, aby byly patřičně účinné. I když Komise uvádí, že chce zajistit, aby cena povolenky nepřesáhla 45 eur (v cenách roku 2020, tj. očištěné o inflaci), máme ovšem jasný precedens ze systému prvních povolenek ETS.
A na co se můžeme tedy v roce 2027 těšit? Emisní povolenka zatíží bydlení všech, kdo topí nejen uhlím, ale i zemním plynem. O kolik? Hovoří se o dodatečných 200 korunách za MWh plynu, když dnešní velkoobchodní cena samotné komodity je kolem 1000 Kč. Podstatně výraznější zásah do hospodaření každé rodiny a do zvýšení cen všech produktů a služeb bude zatížení výrobců benzínu a nafty. Ti samozřejmě přenesou tyto náklady v ceně pohonných hmot na spotřebitele. Zatím se uvažuje asi o 3 korunách navíc ke stávající ceně benzínu a nafty, tedy o 150 korunách navíc na jednu padesátilitrovou nádrž auta, které padnou na oltář dekarbonizace EU. Ovšem se zkušenostmi z prvních ETS mluví pesimisté o takovém zatížení cen PHM, že by mohl znamenat výslednou cenu 70-75 korun za litr. Stane se automobil zase luxusním zbožím jen pro nejbohatší? To, že se zvýšené dopravní náklady projeví v prudkém růstu cen potravin a dalších druhů zboží a služeb, je nabíledni. Inflaci tak znovu v Česku a jinde v EU postavíme uvítací slavobránu.
Kdyby občanům ČR, kteří všechna svá obydlí musí do roku 2030 modernizovat na požadovanou úroveň „úsporné“ třídy E, a už kromě tepelných čerpadel v kombinaci s fotovoltaikou nebudou moci jinak topit, ještě zbyly nějaké peníze, nebude jich dost. Mj. na cestování, protože Evropská komise tvrdě emisně zdaní nejen lodní, ale i leteckou dopravu. Jak na tom bude jih Evropy bez masové turistiky, to zase asi vyřeší obrovské přerozdělování a také tisk nových peněz na dluh. A to nejen Řecko, ale také Itálie a Francie své zadlužení nezvládají už nyní. Evropská komise si ještě nechala otevřená zadní vrátka, kdyby do Evropy opět přiletěla „černá labuť“ v podobě „neočekávaně“ velkého růstu cen plynu, ropy a elektřiny. To by se zavedení systému ETS2 odložilo o jeden rok… Všechny emisní povolenky v ETS2 budou draženy a část výnosů bude použita na podporu ohrožených domácností a mikropodniků prostřednictvím vyhrazeného sociálního klimatického fondu. Členské státy budou muset použít zbývající příjmy ETS2 na opatření v ochraně klimatu a sociální opatření a budou podávat zprávy o tom, jak jsou tyto peníze vynakládány.
Uf, to jsme si oddechli, když tady budeme mít velkolepý sociální fond. Spolu s příspěvky členských států prý zmobilizuje Sociální klimatický fond v letech 2026 až 2032 částku 86,7 miliardy eur, tedy asi 2,2 bilionu korun. Když si připustíme, že by nějakou formu pomoci mohlo reálně potřebovat 120 milionů ze 450 milionů obyvatel EU, tak za uvedené sedmileté období je to měsíčně 215 korun na osobu. Kolikpak litrů benzínu po jeho emisním zdanění to bude? Vítejte ve společenství, které vám vezme 100 korun a pak některým vrátí padesátku. Zřejmě nás čekají světlé zelené zítřky a evropský ráj. Nebo to bude s nově zvoleným Evropským parlamentem a Evropskou komisí konečně jinak? Uvidíme.
