Dotované topení je drahé a do budoucna nejisté

Oheň změnil lidskou civilizaci. Dnes se věří tomu, že ji zničí. Ilustrační foto: Norge8 z Pixabay

Ještě odhadem 150 tisíc zakázaných kotlů na tuhá paliva je nutné vyměnit. Počátkem července to byla třetina domácností. Týká se to kotlů bez emisní třídy a s emisními třídami 1 a 2. Zákaz je používat platí od 1. září a neuposlechnutí se trestá pokutou až 50 tis. Kč, i opakovaně. Kdo ještě kotel nevyměnil, i když na to měl dost času a státních i krajských dotací, je buď lempl nebo ekologické čuně… prosvítá mezi zprávami. Inu, těm, kdo liknají, se moc nedivím.

Označení emisních tříd pro kotle se začalo používat od roku 2000. Zákaz používat první dvě třídy vyšel v zákoně č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, tedy před téměř 14 lety. Původní termín zákazu byl stanoven na rok 2022, pak kvůli covidu a inflaci byla jeho platnost odložena na letošek. Vypadalo to, že se celkem vlídně nechají tyto kotle dožít. Ovšem kotle 1. a 2. třídy bylo možné prodávat až do roku 2014 nebo i déle do vyprodání již vyrobených zásob. Při troše slušného zacházení mají tyto uhelné kotle životnost kolem 20 let. Těm nejpozději prodávaným ale byla zákonem zkrácena na 8 let (než pak prodloužena na 10). A teď záleželo nejspíše na marketingu prodavače kotlů. Zda svého zákazníka upozornil, že si kupuje kotel na 8 let, nebo mu prodal topení „s doživotní zárukou“?

Výměna zakázaných kotlů přišla na hezkých pár miliard z prostředků domácností. Nejen za nové topení, ale také za neamortizovaná léta kotlů starých. A další miliardy ze státních a municipálních dotací. Co se stalo, stalo se.

A děje se. S platností od 1. ledna 2018 bylo zakázáno („došlo k zákazu“, píší webové servery, celkem trefně) umisťovat na trh nové kotle, které nedosahovaly minimálně 4. emisní třídy. Doprodej starších kotlů, které již byly na skladech, však byl umožněn. Cosi to připomíná. Poradenské a topenářské společnosti, např. Asociace podniků topenářské techniky (APTT) nebo Cechu topenářů a instalatérů, jsou nepřekvapivě stále častěji žádány o radu, odkdy budou kotle 3. třídy zakázány. Zatím píší, že k tomuto zákazu „nedošlo“. Podle jejich odhadu je jich asi 140 tisíc, z toho téměř 90 tisíc jsou ručně přikládané zplyňovací kotle a automatické kotle, které byly vyrobeny před rokem 2013. Tedy v době, kdy byla třída 3 nejvyšším možným standardem, který při certifikaci mohl kotel podle platné normy ČSN EN 303-5:2000 dosáhnout. Podle jejich rad se tyto kotle zřejmě nechají dojít na konec jejich životnosti. Což je ale předpoklad, dodává Svět hospodářství, který se dosud v praxi nenaplnil.

„Co bude dál?“, jak říkává ekonomka Markéta Šichtařová. Kam se mají domácnosti vrtnout? Plyn je také jen dočasný, jak zase říká Evropská komise. Elektrické vytápění, například přes tepelná čerpadla, je sice stále dotováno, je nejvýhodnější, nejekologičtější a nejúspornější, ale už letos domácnosti s tepelným čerpadlem za elektřinu zaplatí nezřídka o 10 tis. Kč více než loni. Levnější elektřina už nebude a je také docela možné, že tu a tam vůbec nebude.

Jako variantu vytápění za dosavadní kotel na tuhá paliva zvažují ti majitelé, kteří již mají poptanou firmu na výměnu, nejčastěji modernější kotel na tuhá paliva (27,3 %, absolutně nějakých 38 200 kotlů). Ukázal to průzkum společnosti Eltron. Tuhá paliva v tomto smyslu mohou znamenat jen biomasu, tedy především dřevo a dřevní pelety.

Je to výborná varianta. Pokusil jsem se kdysi z dostupných údajů vypočítat, kolik dřevní masy by se spotřebovalo na vytápění pravobřežní části Prahy. Vyšlo mi, že Kunratický les by vystačil na 8 dní topné sezóny. Později jsem byl jedním lesním odborníkem opraven, že jsem se hodně zmýlil, podle jeho korekcí by to mohly být skoro tři týdny.

Britská elektrárna Drax vytváří energii z dřevěných pelet a je prohlášena za bezemisní, fasuje na to státní dotace. Spaluje jen ten oxid uhličitý, který předtím dřevní hmota z ovzduší pojala. Od roku 2012, připomněl list Gaurdian, takto dostala už 7 miliard liber. Podle studie myšlenkové nádrže Ember ale elektrárna produkuje nejvíce emisí oxidu uhličitého ve Velké Británii. Pelety dováží z Ameriky, dovoz se do emisí nepočítá.

Takže ono docela záleží na rozměrech daného jevu. To, co vypadá výborně v laboratoři a dejme tomu i v poloprovozu, nemusí už tak dobře vycházet v celoprovozu. Ta elektrárna má výkon 2600 MW, to odpovídá ani ne 9000 domovních kotlů o příkonu 300 kW. Na biomasu ale také přecházejí některé severočeské elektrárny a teplárny ČEZ.

Berme to jako poučení. Doživotní záruka na kotle není doživotní, ale dopříštíchvolební. Má to paralelu. Předvolební hesla a sliby po volbách zaplují do běžného politického provozu. Takže požadavky na zpomalení nebo revizi Zeleného údělu skončily znovuzvolením vynálezkyně Green Dealu Ursuly von der Leyenové za předsedkyni Evropské komise s předsevzetím ten úděl dokončit stůj co stůj. Neměla protikandidáta. Náš ministr životního prostředí Petr Hladík se nechal zjara slyšet, že do 10 let by měli lidé topit maximálně dřevem či peletami.

Věřte politikům. A vědcům, jak by řekla Greta Thunbergová. Ovšem na vlastní nebezpečí.