Digitální euro nenahradí hotovost, jen svobodu
Evropský parlament se zabývá myšlenkou snížit maximální povolenou platbu v hotovosti z 10 tis. eur na 7000 eur, to je zhruba 163 425 korun. Zdůvodňuje to bojem proti praní peněz z trestné činnosti. Podobně, jako když Evropská unie limit 10 tisíc eur v roce 2016 zaváděla.
Jako příklad bývá dáván obchod s drogami, který se odvíjí téměř výhradně v hotovosti, a to nejen v EU. Můžeme si také vzpomenout na zatčení sociálnědemokratického politika Davida Ratha na základě hotovosti, kterou si z jedné schůzky právě odnášel v kufříku.
Proti bezhotovostním, elektronicky prováděným zlodějnám jsou to ale drobné. No, tak možná ne tak úplně drobné, ale průkazné úspěchy to rozhodně také nejsou. Největší zlodějny se dnes dějí bezhotovostně a elektronicky. Loni hackeři a podvodníci vykradli z bankovních účtů českých klientů 4 miliardy (oficiální odhad) až 10 miliard korun (konzervativní odhad Světa hospodářství). Tiskem prošla zpráva, že v roce 2019 proběhlo českými účty půl miliardy korun ze státní firmy jedné středoasijské země a peníze pokračovaly nerušeně do švýcarské banky. Samozřejmě bezhotovostním převodem.
Omezování užívání hotovosti ve skutečnosti spěje ke dvěma postupným cílům. Tím prvním je úplný zákaz používání hotových peněz. O tom se už delší dobu diskutuje, nejblíže realizaci je Švédsko. Placení hotovostí reguluje například Francie. Ale i u nás podobný nápad dospěl slechu zákonodárců, vyvažován iniciativou opačnou – právo či povinnost platit, respektive přijímat hotovost, zakotvit do ústavy. S odvoláním na zachování základní svobody občanů.
Jde tady především o svobodu občanů
O tu tady jde především. Tím druhým sledovaným cílem je totiž zavedení elektronických měn, nebo-li kryptoměn centrálních bank (central bank digital currency – CBDC). Není to zcela nový nápad. Česká národní banka se mu věnuje od roku 2016. „Od roku 2020 došlo po celém světě k významnému nárůstu výzkumné činnosti a počtu projektů týkajících se CBDC, a to i v rozvinutých státech včetně eurozóny,“ píše banka ve své publikaci Digitální peníze centrálních bank. „Podle dotazníkového šetření Banky pro mezinárodní platby (BIS) se v roce 2020 z 60 centrálních bank 86 % aktivně věnovalo výzkumu potenciálu CBDC, přičemž 60 % experimentovalo s dostupnými technologiemi a 14 % pracovalo na pilotních projektech CBDC. Čtyři centrální banky, konkrétně Baham, Východního Karibiku, Jamajky a Nigérie, již CBDC začaly emitovat vedle hotovosti.“
V červenci 2021 Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) rozhodla o tom, že bude zahájena průzkumná fáze projektu digitálního eura. Toto platidlo by prý lidem zajistilo přístup k bezpečnému a všeobecně přijímanému platebnímu prostředku použitelnému i v digitální ekonomice. „Cílem naší práce je zajistit, aby měli občané a firmy v digitálním věku nadále přístup k nejbezpečnější formě peněz, tj. k penězům centrální banky,“ prohlásila Christine Lagardeová, prezidentka ECB.
Nelze se dopátrat ničeho, co by už nynější euro a bezhotovostní platby nedokázaly lidem zajistit, tedy ničeho, co by lidem kryptoeuro přineslo navíc. Pochybný je i argument prezidentky Lagardeové. Není zřejmé, oč by kryptoměna centrální banky měla být bezpečnější, než současná měna emitovaná toutéž centrální bankou.
Jiné bude jen to, že u této centrální banky bude mít účet každý občan, podnik a instituce. Představme si to: Státní banka tak bude mít přehled o každém, na čem a kolik vydělává a kolik zač utrácí. Od nákupu rohlíků a rumu ve večerce na rohu ulice, přes placení nájemného a splátky hypotéky až po tankování pohonných hmot u pumpy. Nebude potom problém spotřebu regulovat, například po vyjetí přídělových 10 litrů benzínu za měsíc zablokovat platby za toto zboží. Případně omezit kontakty, když je občan kverulant – nekoupí si jízdenku na vlak do Prahy. V krajním případě omezit platby za internetové a telefonní služby.
Sociální stát asi nesáhne na příjmy občanů, ale když omezí jejich spotřebu, mohou narůst úspory, jako jsme to viděli u nás za covidu. Aby nenastala inflace, státní banka tato depozita zdaní, řekněme, 30 procenty. Pro dobro občanů. Zabrání se inflaci a daňový příjem bude možné využít celospolečensky užitečněji, než když bohatnou jednotlivci a firmy dosahují „neočekávaných zisků“. Kdyby bylo nejhůře, kryptoměna se zdevalvuje. A není z toho úniku: nelze zakoupit nemovitost, zlato, ani převést úspory do jiné měny mimo eurozónu. Jak jsme psali už několikrát: kdo řídí výrobu, musí řídit spotřebu. A řídit spotřebu znamená kontrolovat myšlení.
ECB hodlá zavést elektronické euro v roce 2024
Ale dosti fantazie. ECB hodlá zavést kryptoeuro v roce 2024. Tvrdí, že kryptoeuro nenahradí hotovost, jen ji bude doplňovat. Při současném omezování používání hotovosti ale toto uklidnění nezní zrovna přesvědčivě. Vypadá to spíše na pomalé vaření žab ve studené vodě.
Tento způsob vládnutí už je v EU zavedeným systémem. Například Evropa přijala svůj Zelený úděl a program Fit for 55, v němž se ale neustále zpřísňují limity, zvyšují procenta a zkracují termíny. V prvním dubnovém týdnu bylo dosaženo předběžné dohody, že se sníží emise skleníkových plynů do roku 2030 proti roku 2005 ne o 32 %, jak bylo domluveno a odsouhlaseno dříve, ale o 42 a půl procenta. Podobně bylo novelizováno tzv. nařízení o sdílení úsilí, které se týká závazků členských států ohledně snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 ve vybraných odvětvích. Zatímco doposud bylo cílem snížit emise o 29 % oproti roku 2005, nyní je tento cíl zvýšen na 40 % (pro ČR se národní cíl zvyšuje ze 14 na 26 %). Vodárenské společnosti se obávají schválení nového předpisu EU o čištění odpadních vod. Jeho vyhovění by je stálo miliardové investice jen krátce poté, co miliardy korun investovaly do splnění předpisu stávajícího. Do této metody také spadá návrh Evropské komise, že všechny předpisy týkající se Zeleného údělu by napříště vydávala jen sama komise, bez schvalování radami ministrů a bez hlasování v Evropském parlamentu. Anebo již také diskutované omezení či úplné zrušení práva veta členských států.
Přikládá se pod kotlík, přikládá se pilně. Kvák.
