Dejme si k Vánocům zodpovědnost a hlavně radost
Česká vláda vyzvala lidi k odpovědnosti. Hned dostala za uši od těch médií, která preferují přísnost na poddané. Že prý jde o nový rozměr naivity. Jako bychom vzali za skutečnost, že člověk prostě zodpovědný není. A proto za něj musí někdo rozhodovat.
Na Vánoce se zpravidla koná velký úklid. Možná by stálo za to si jednou za rok uklidit i ve své duši. Chceme opravdu, aby všechny problémy řešil za nás někdo jiný? Vzdáme se kvůli tomu možnosti o sobě rozhodovat?
Nejeden psycholog, psychiatr či sociolog tvrdí, že většina lidí je pro. Tedy proto to vzdání se odpovědnosti i svobody. Radkin Honzák dokonce říká, že dvě třetiny lidí svobodu neunesou a chovají se jako ovce.
Ano, je to důvod k obavám, že se totalita vrátí. Je to vysvětlení, proč si moc (nejde jen o vládu) může dovolit to a ono. Je to ale důvod, abychom se své vůle rovnou vzdali?
Nová vláda dává najevo, že na to chce jít jinak než ta předchozí. Bohužel, sem tam projevy jejích členů ukazují, že by to přece jen mohlo být i po zlém. Výzva, ať se lidé chovají zodpovědně, v sobě ale obsahuje poselství, že snad odmítá brát občany jako národ nesvéprávných blbců. Sice je musí vyzývat k něčemu, co by mělo být samozřejmé, ale pořád to zní lépe, než MUSÍŠ – NESMÍŠ.
Že si tu zodpovědnost můžeme každý vyložit jinak, je v pořádku. Pro jednoho je to další očkování, pro druhého omezení sociálních kontaktů, pro třetího péče o vlastní imunitu… Konec konců, diverzifikace je docela rozumná, když se stejně pořád jen dohadujeme, co se to děje.
Chceme být zemí svéprávných, hrdých, rostoucích a akce schopných, zodpovědných občanů? Nebo ustrašených či naopak drzých poddaných? Odpověď si můžeme klidně dát jako dárek na nejkrásnější svátek v roce.
A k tomu ještě jeden – radost. I když to zrovna stojí v lecčems za houby. My naivní totiž považujeme za prokázané, že úsměv a dobrá nálada, neřku-li dobré vztahy, podporují imunitu.
Tak hezké svátky.
