Dálnici raději o něco dál
Dálnice D3 se staví docela slušným tempem. V jižních Čechách. O její úsek přes kraj Středočeský se ještě bojuje. Trasa navrhovaná okolím Záhořan, Jílového u Prahy, Hostěradic a Netvořic má mnoho odpůrců, mezi které se kromě ochránců přírody a obyvatel dotčených obcí zařadili i renomovaní odborníci.
Než si povzdychnete „áchjo, zase už“, vzpomeňte si na D8. Také neměla vést přes České středohoří a také ochranářům nešlo o nějaké žoužele a žabičky, ale o ochranu krajiny a obtížné geologické prostředí. Před otevřením posledního úseku u Prackovic se půdní masiv o objemu přibližně 400 tisíc metrů krychlových fatálně pohnul 7. června 2013. V důsledku toho byla dálnice plně zprovozněna až v září 2017.
ochránci přírody a jejich organizace si získaly špatnou pověst. Když pak jednou mají pravdu, nevěří se jim
Státní budovatelské agentury podaly žalobu na majitele kamenolomu nad dálnicí a vypuklo velké vyšetřování. Ze souvislostí vyplývá, že dálnice byla postavena nedbale vzhledem ke geologické složitosti terénu. K sesuvu půdy došlo přesně v úseku, před kterým již řadu let předtím varovala organizace Děti Země s odkazem na expertní práce Českého geologického úřadu. „Rozhodnutí soudu ještě nepadlo. Před soudem byly oběma stranami prezentovány znalecké posudky, které podporují argumentaci jedné či druhé strany,“ řekl Jan Rýdl, tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic.
Je to, bohužel, tak, že ochránci přírody a jejich organizace, Děti Země nevyjímaje, si získaly špatnou pověst. Obtěžují, zdržují, někdy prý i vydírají, často kvůli malichernostem. Když pak jednou mají pravdu, nevěří se jim.
Podobný průšvih se rýsuje na D3. Jenže: ochránci přírody nešermují žádnými broučky, ale ochranou unikátní, nádherné přírody, která průchodem dálnice utrpí (navzdory dvěma tunelům a architektonicky skvostnému mostu přes Sázavu). Do tichých, lesnatých strání a údolí vnese neustávající ševelení provozu. Definice hluku je zřejmě o mnoho decibelů výše, ale automobilové ševelení bude jistě nepřeslechnutelné. A v neposlední řadě mají opět expertní studii, která praví, že geologické podmínky jsou více než složité, že od středověku se kolem Jílového těžilo zlato a dnes nikdo neví, kudy byly vedeny štoly, kde bývaly výsypky hlušiny, zkrátka, co vše nečekaného se může při stavbě a provozu dálnice ještě vyjevit.
Existuje rozumná alternativa, také už dlouhá léta, tu dálnici vůbec nestavět. Místo ní zařídit obchvaty obydlených území, zvýšit kapacitu silnice I/3 tříproudovými úseky a důležitý dopravní tah do jižních Čech ponechat na D4. Tento projekt existoval už v době, kdy D4 končila u Dubence. Nabízelo se dotáhnout ji do Strakonic a od Nové Hospody postavit kousek dálnice k Hluboké nad Vltavou, odkud už vedla čtyřproudová silnice do Českých Budějovic. Přesně to se nyní staví a dokončuje.
Autor tohoto článku před časem absolvoval cestu ze Slaného do rakouského Lince. V době, kdy D4 končila u Dubence, takže ještě nebyl dálniční úsek I/20 z Nové Hospody na Písek, a D3 ještě nefungovala ani v úseku Mezno-Tábor (což není to tak dávno). Marťani nabídli dvě varianty: s použitím D4 a trasu s použitím I/3. Z Českých Budějovic do Lince byly návrhy totožné. Časově se trasy lišily – kvízová otázka: a) o 60 minut, b) o 30 minut, c) o tři minuty?
Ano, c) je správně.
