Co ukázal klimatický summit? Pokrytectví? Krizi? Nesmyslnost?
Zatímco chudá část světa se zlobí, že dostane málo peněz, moc se neřeší, na co půjdou. Transformace energetiky jí asi moc nepomůže.
Je to jedna z mála poměrně rozumných úvah v současném klimatickém hnutí. Je-li tomu tak, že na změnu klimatu má velký dopad lidské chování, pak se o ni zasloužily určitě víc bohaté než chudé země (podle německého serveru Statista má dvě třetiny emisí CO2 na svědomí pouze 10 států). A ty by měly dostat kompenzace za všechny ty povodně, sucha, stupající haldiny oceánů a další rány, které se na ně snášejí a s nimiž se těžko vyrovnávají. Prostě proto, že jsou chudé.
Jak to tak bývá, když někdo natáhne ruku, ten, který si z ní bere, začne tvrdit, že je to málo. Dosavadní plány na přesuny peněz od bohatých k chudým se naplňovaly se zpožděním. Teď řada zemí klimatický summit na protest proti malé ochotě k ještě větším transferům dokonce opustila. CNN to nazvala tak, že COP29 skoro implodoval (tedy se jaksi zhroutil sám do sebe). Nakonec se účastníci z těch bohatších dohodli, že navýší zmíněnou pomoc na 300 miliard dolarů ročně. Tedy zhruba o 50 miliard víc, než se probíralo na jednání, z něhož zástupci chudých zemí demonstrativně odešli.
Rozhořčení bylo i tak velké. „Každou minutu, která uplyne, budeme stále slabší a slabší a slabší. Oni ten problém nemají. Mají obrovské delegace,“ řekl podle CNN hlavní vyjednavač Panamy Juan Carlos Monterrey Gomez. A dodal: „Tohle dělají vždycky. Na poslední chvíli nás zlomí. Víte, oni to tlačí a tlačí a tlačí, dokud naši vyjednavači neodejdou. Dokud nebudeme unavení…“ Někteří zástupci vyspělých zemí říkají, že by dali víc, ale máme tu krizi.
V celém tom rozhořčení možná trochu zapadla jedna důležitá otázka: na co ty peníze vlastně mají jít? Léta se píše – a zní to logicky – že mají pomoci chudším zemím vyrovnat se s důsledky klimatických změn. Ovšem, jak napsala BBC, peníze mají chudším zemím mimo jiné pomoci odklonit se od fosilních paliv a investovat do obnovitelné energie, jako je větrná a solární.
Asi mi něco nedochází. Protože mám za to, že když se někde častěji opakují záplavy nebo sucha, tak nikomu žádný solární panel ani větrná turbína nepomohou. Možná, když někdo ten panel bude mít přímo na střeše svého příbytku a ta katastrofa přeruší dodávky elektřiny. Pak snad. Ale kolik takových domácností bude? Víc bude asi takových, kterým ten dům rovnou spadne.
když se někde opakují záplavy nebo sucha, solární panel nikomu nepomůže
Přechod na zelené energie má chránit klima z pohledu celé planety. Je to diskutabilní, protože na vliv CO2 na klima se usuzuje pouze z korelace. A ta nemusí znamenat příčinný vztah. Ale budiž. Energetická transformace má přinést snížení emisí, přičemž velká část světa na to kašle. Jsou „odborníci“, kteří tvrdí, že na danou lokalitu má vliv i lokální stav těchto emisí. Pak to trošku neguje tu logiku, že za povodně v Indii mohou USA a Čína, ev. Evropa (a nezapomínejme na samotnou Indii, která je ale mezi těmi „chudými“).
Ale to už jsou detaily, konec konců na doublethink už jsme si zvykli. Tak jako tak, má-li mezi příjemci pomoci být Indie, možná to může mít dopad na klima. Ale jak přechod na soláry a vítr pomůže nějakému tichomořskému ostrovnímu státu, který se propadá do oceánu v důsledku stoupající hladiny? Snad, že zavře elektrárnu blízko pobřeží a otevře jinou, solární, která se staví relativně rychle, víc ve vnitrozemí. Ale to není o přechodu na nízkoemisní energetiku, nýbrž o přesunu zdroje.
buďto peníze půjdou na adaptaci, nebo na to, aby se někomu vnutila technologie
Zkrátka, buďto ty peníze jdou na adaptaci, na přizpůsobení se změně, na řešení dopadů… nebo na to, aby se někomu vnutila preferovaná technologie. Která se pravděpodobně bude nakupovat v Číně. Pak možná odhady, že na skutečnou pomoc by byl třeba bilion dolarů ročně, trochu nedávají smysl. Zvlášť, když někdo tu solární elektrárnu postaví blízko oceánu. To pak bude zaděláno na další katastrofu, jejíž důsledky snad ani nelze dohlédnout.
