Co bude dřív: lyceum, nebo atomová elektrárna?
Ministr školství Mikuláš Bek pětatřicátého dne ve svém novém resortu celkem nepřekvapivě zveřejnil nápad, jenž bude „…prvním krokem k přeměně českého středního školství,“ jak příslušnou informaci zhodnotily Lidové noviny. Přeměna spočívá v masivním zřizování lyceí.
Nápad to určitě není špatný. Lyceum kombinuje všeobecné vzdělání s nějakým konkrétním. Posouvá tím věk studentů, kdy se musejí rozhodnout pro svou celoživotní (většinou) odbornost, protože maturita z lycea je nediskvalifikuje při přijímacích zkouškách na vysokou školu tak, jako maturita z průmyslovky nebo učňovského oboru. Lycea jsou velmi populární a velmi dobře funkční například ve Francii. Takže koncepce to není špatná a s poptávkou rodičů i studentů se do budoucna nepochybně potká. Ministerstvo ale o zřizování středních škol rozhoduje jen částečně, vše vězí především v pravomoci krajů.
Humor té zprávě dal citát Zorky Husové z oddělení pro odborné vzdělávání a kurikulum Národního pedagogického institutu. Řekla: „Jen těžko lze predikovat, kolik lyceí by mohlo vzniknout v příštím roce.“ Odpověď je totiž velice snadná. Ani jedno. Přesněji, nevznikne nová škola.
V republice je lyceí podle serveru infoabsolvent.cz 158. Jen 15 z nich jsou lycea kombinovaná, ostatní mají nějaký odborný přívlastek: technické, zdravotnické, ekonomické a podobně. Lycea už nějaký čas zakládají odborné školy na svém odborném půdorysu. V jejich programu sice mají větší podíl všeobecně vzdělávací předměty, v podstatě ale zůstávají odbornou školou s poměrně úzkým profilem. Pro skutečně novou školu, byť by to mělo být lyceum, ministr Bek do konce svého funkčního období nesežene ani barák.
V Praze například funguje Waldorfské lyceum, které vyučuje podle programu kombinovaného lycea. Bylo založeno před více než 15 lety. Od té doby shání vlastní budovu. Má pronajaté prostory od jedné základní školy. Každý ročník má jednu třídu, lyceum studuje zhruba 120 dětí. Do prvního ročníku úspěšně složí přijímací zkoušky čtyřikrát více uchazečů, než lyceum může (smí) přijmout. Ale vše je na dobré cestě, snad bude mít tu vlastní budovu. Snad v Praze 5, od loňska běží územní rozhodování. Lze predikovat, že ani příští rok, ani do konce svého funkčního období, ani takto pokročilý projekt ani ministr Bek nestihne dokončit.
Koncepce mapují současnou situaci, určují možnosti řešení, nastaví cíle, cesty a zdroje. Jsou to důležité dokumenty, pokud se plní. Od roku 2015 máme například stále platnou Státní energetickou koncepci (SEK), která určuje „…cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo“. Všimněte si, že se tehdy psalo o jedné energii. Dnes se hovoří o mnoha energiích a schválně, kolika energií se bude týkat letos slíbená koncepce nová. Zatím platí, že čím máme energií více, tím vydatněji se vzdalujeme koncepčním cílům. Uhelné elektrárny se stanou neudržitelné za dva tři roky, protože neufinancují trvale udržované emisní povolenky. Plyn už je neudržitelný v každém směru. To celé hrozí, že za dva roky dodávky přestanou být bezpečné, proud začne vynechávat. Hospodářství z důvodu drahé energie ztrácí konkurenceschopnost a obyvatelstvo žádá stále více sociální pomoci.
V koncepci se mj. píše: „Jaderná energie by dlouhodobě mohla přesáhnout 50% podíl na výrobě elektřiny a nahradit tak významnou část uhelných zdrojů.“ V jaderné energetice jsme opravdu učinili zásadní zlomový pokrok: 8 let od přijetí koncepce se začal hledat dodavatel jednoho nového bloku v Dukovanech, který snad jednou nahradí dosluhující bloky v Dukovanech.
Kdybychom nebyli Svět hospodářství, vypsali bychom sázky na to, co bude dříve. Jestli nové lyceum, nebo nová atomová elektrárna. Osobně bych si vsadil na první pilotovaný let na Mars. V kosmické lodi budou hybernační lůžka značky Li-net.
