Část pirátských 12 bodů proti dezinformacím zní racionálně. Ale ta ideologie
Kdo se bál, že Piráti v návodu na boj s dezinformacemi vytáhnou novodobou cenzuru, může být zatím v klidu. Ale pozor na detaily.
Měla to být podle avíza na sociálních sítích pecka. Zveřejněná minulý pátek pod heslem: „Právo nebýt manipulován.“ Zní to hezky a po pravdě, mě by se takové právo docela líbilo. Jenže konstrukce pravdy a lži, informací a dezinformací je sama o sobě tak křehká, že můžeme leda tak kreslit mnohoúhelník tam, kde by cílem byl kruh. A někdy s tím mnohoúhelníkem vytvořit další faleš a nerovnost.
Takže se ani žádná super pecka nekonala. Piráti sice vznikli ve Švédsku v reakci na omezování svobod, dnes jsou ale mnohými vnímáni jako extrémní levice. Podporující v Evropském parlamentu všechny možné regulace od A až do Z. Proto bylo na místě se bát, zda nevyběhnou s nějakým úřadem, který bude říkat, co je pravda a co ne. Zda nepřijdou s rétorikou ala slovenská vládní koalice.
Nepřišli. A dokonce navrhli, hned v několika bodech, že se de facto má vláda snažit o mnohem efektivnější komunikaci. Zkrátka, aby lidé dostávali přehledné a srozumitelné informace, díky čemuž (zřejmě myšleno) budou hůře manipulovatelní.
To je docela rozumná myšlenka, která reflektuje fakt, že tato vláda komunikuje velmi špatně. A že nejlepším bojem s dezinfoscénou jsou informace. Avšak naráží také skutečnost, že téměř všechny vlády jsou u nás koaliční, respektive dosud byly. Že si každý hraje na svém písečku a spolupráce je spíš zbožným přáním.
K tomu se připojují body jako ustřižení státních peněz konspiračním webům a uplatňování práva v online prostředí. A tady jsme zase u toho, kdo rozhodne, že je web konspirační. Na to prostě žádná objektivní kritéria neexistují.
A pak je tu druhá strana. Mají lidé o „právo nebýt manipulován“ zájem? Staré rčení říká, že svět chce být klamán. Pokud třeba chcete svést na vládu, že může za vaše neúspěchy, přijdou vám vhod spíše laciné lži než složitý popis jejich chyb. A nejen to. Zrovna teď hodně lidí rádo nadává na všechno, prostě všechno. A blábolí u toho leccos.
Nedávno mě soused vysvětlil, že Německo má už kvůli migrantům (!) nižší HDP na hlavu než Itálie. Má to z první ruky, protože v tom Německu pracuje, uklízí tam dílny. Taky, že Chorvatsko muselo zvýšit ceny, protože kvůli přijetí eura muselo zaplatit dluhy za Řecko.
Oblíbené jsou i informace, kolik peněz jsme už poslali na Ukrajinu. Zatím nejvíc jsem slyšel 800 miliard korun. Zkrátka a dobře, zájemců o takové „informace“ bude u nás vždycky dost. A nikdo je nemůže chránit, protože oni ta zásadní fakta prostě chtějí.
Podle prohlášení strany Pirátů dezinformace „…představují reálnou hrozbu, podle Světového ekonomického fóra jsou jednou z pěti největších hrozeb pro nadcházející dekádu – v následujících dvou letech budou dokonce hrozbou vůbec největší.“ Nevím proč ekonomickou, ale budiž. Zveřejněných 12 bodů obsahuje mnohem víc racionality než cokoliv jiného v této oblasti, co zatím lezlo na veřejnost. Ale pořád je z toho cítit idea, že dezinformace lze jednoduše pojmenovat a lidi před nimi chránit. To je ideologie od začátku dost pochybná. V tom se asi se stranou, která vznikla se zájmem chránit svobodu lidí a jejich právo na sdílení informací, neshodneme.
