Brusel vytáhl proti TikToku. Proč zrovna vůči němu?
Evropa zahájila další řízení s TikTokem kvůli obavám o zdraví uživatelů. Je to asi pochopitelné, jen ten problém je mnohem širší.
„Evropská komise (EK) dnes zahájila další řízení s čínskou sociální sítí pro sdílení krátkých videí TikTok, a to v souvislosti se spuštěním její nové aplikace TikTok Lite ve Francii a Španělsku. Pohrozila zastavením jednoho z klíčových prvků této aplikace kvůli obavám z jeho negativních dopadů na duševní zdraví uživatelů,“ napsala ČTK.
Jde hlavně o to, že uživatelé sítě získávají odměny za sledování videí či zvaní přátel. Body lze vyměnit za poukázky k nákupu na Amazonu. „Nekonečný proud krátkých a dynamických videí může přinášet zábavu, ale také vystavovat naše děti hrozbě závislosti, úzkosti, deprese, poruch příjmu potravy či zhoršené schopnosti udržet pozornost,“ řekl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Komise má prý podle něj podezření, že aplikace TikTok Lite „by mohla být stejně toxická a návyková jako cigarety“.
Obavy se dají pochopit a snad si komise zaslouží i pochvalu, že se této věci začala věnovat. Jen trošičku nás může tahat za uchem, že zrovna ti Číňani ji leží v žaludku. Protože oni teď leží v orgánu ke trávení celému unijnímu načalstvu.
Abychom byli ale fér, komise se zabývala i ostatními sociálními sítěmi. Facebooku například zatápěla kvůli zneužití dominantního postavení při obchodování s reklamou. Dřív na něj útočila kvůli svobodě slova a teď zase na všechny kvůli dezinformacím. Jo, regulace, regulace… a těžko se v tom vyznat.
Že sociální sítě při nadměrném nebo nešikovném užívání přinášejí trable, hlavně ovlivňují psychiku a snižují inteligenci, mohou dokonce vést i ke změnám v mozku, to už víme pěkně dlouho. Pokud to někomu přijde přehnané, může se podívat někam na internet nebo do literatury, jak funguje například dopamin nebo zpětně vychytávání neurotransmiterů u závislých lidí.
Internet a moderní technologie přinesly neskutečnou svobodu. Spoustu informací bychom nedostali, kdyby nešly jinak, než mimo ta média, která pracují s ověřováním zdrojů. Vzpomeňme na covid, kdy neskutečné množství takzvaných dezinformací se nakonec potvrdilo, a nakonec se za ně postavily odborné osobnosti.
Má to ale i své stinné stránky. Lidé přestali chodit do kina a sehnat peníze na tvorbu kvalitního filmu je velmi těžké, pokud vám je nedá nějaká televizní stanice, nebo sponzor. Kterému jde ale většinou primárně o to prodat product placement. CD se neprodávají, protože se kopírují, případně se hudba stahuje z internetu. Kromě toho, že na internetu se dozvíte věci, které velká média přece jenom z obav tak nějak vynechají, jsou na něm i vyložené lži.
Ne že by se neobjevovaly i v těch médií, která jsou registrovaná. Politici, odborníci a instituce prostě občas lžou. Takže to není úplně jejich vina. U těch anonymních stránek to ale bývá účelové a vědomé.
Sociální sítě také nabízejí pokřivený obraz světa, zvláště ženy se rády porovnávají s fascinujícími krasavicemi na Instagramu. Mnozí lidé a děti zvlášť se stávají závislými na sítích, „sockách“ a videích. Dospělý člověk by se měl bránit rozumem. Leckteří psychiatři vám řeknou, že to je u většiny naivní. Ale jak to začne někdo řešit za ně, zavání to cenzurou a je zle. Děti je třeba chránit. Ale jak, když rodičovskou kontrolu se většinou rychle naučí obejít? A pokud jim nedáte mobil, vyloučíte je z kolektivu.
Většina komentářů končí zvoláním: „Tudy přátelé, tudy cesta vede.“ Upřímně, já nevím, co s tím. Ale ty ojedinělé akce mohou alespoň mírně pomoci. Bohužel, právě jen mírně.
