Banální byrokratické zlo a také energetika brzdí technologické firmy
O české političce Věře Jourové, která zastává post místopředsedkyně Evropské komise, se nahlas mluví i na Wall Street. Kdo to o sobě může říct, že? Bohužel se o paní Věře nemluví úplně lichotivě. Americký podnikatel a nejbohatší muž světa Elon Musk na své síti X na adresu této političky napsal: „Věra Jourová je ztělesněním banálního, byrokratického zla.“ Americký podnikatel a nejbohatší muž světa si na své síti X ulevil poté, co Evropská komise oznámila, že ho bude pokutovat až 6 procenty z ročních příjmů jeho společností. My k tomu doplníme, že byrokratické zlo je jedním z významných důvodů, proč v Evropě rozhodně nerostou hojně úspěšné technologické společnosti.
Mezi ně patří i síť X. Zatímco Evropská unie vymýšlí zdanění úspěšných, aby měla z čeho rozdávat dotace na boj s klimatickou změnou, v zámoří technologičtí giganti řeší něco úplně jiného. Držíte akcie nějaké velké technologické firmy napřímo nebo prostřednictvím ETF? Tak vězte, že ačkoliv jste nakupovali technologický titul, už za několik let se o něm může mluvit jako o firmě na pomezí technologického sektoru a sektoru utilit.
Vyspělý svět totiž ve svém myšlení neprožívá jen „klimatickou revoluci“, ale i revoluci umělé inteligence (AI). A AI potřebuje ke svému provozu obrovské množství elektrické energie. Stabilní elektrické energie. Jde o datová centra. Ty papají energii nejen pro samotné výpočty, ale také pro chlazení serverů. To vše musí běžet 24/7. Tedy nejen, když zrovna svítí slunce, nebo zrovna fouká vítr. Právě proto velké technologické společnosti vzaly za svou myšlenku jaderné energetiky. Paradoxně přesně ten typ energetiky, od které největší ekonomika eurozóny (Německo) nedávno odešla.
A pojďme na konkrétní plány. Google jako první firma svého druhu postaví vlastní jaderné elektrárny. Google počítá s tím, že postaví až sedm malých modulárních reaktorů. Energii z prvního z nich chce firma používat nejpozději v roce 2030. Další reaktory by měly běžet do roku 2035. Proč právě malé modulární reaktory? Ty je totiž možné na rozdíl od velkých jaderných reaktorů stavět rychleji a dopravovat je na místa, kde jsou potřeba. Amazon se zase rozhodl koupit datacentrum od společnosti Talen Energy, které je přímo poháněné energií z nedaleké jaderné elektrárny Susquehanna Steam Electric Station. A třeba Microsoft chce kvůli AI obnovit jadernou elektrárnu Three Mile Island, ve které se v roce 1979 roztavil reaktor.
Evropa masivně dotuje výstavbu solárních panelů na střechách a větrníky na polích. Zákonitě je pak energie občas málo a občas v době energetických špiček to zase nezvládá energetická infrastruktura. Naopak velké technologické společnosti si hodlají zajistit vlastní stabilní zdroje energie, které budou stát přímo tam, kde to budou potřebovat. Vidíte ten rozdíl?
Není to jen byrokracie, proč bude Evropa stále víc technologicky zaostávat. Mnohem horší je to, že směr, který v minulých letech nastavil Brusel, jde úplně jinam než vývoj globální ekonomiky. I přesto, že Evropa nyní lije miliardy eur do přeměny energetiky, vypadá to, že nakonec bude zaostávat nejen technologicky, ale také energeticky. V oblasti energetiky totiž Evropa nebude nabízet podmínky, aby tu velké společnosti v budoucnu dokázaly byť jen bazálně fungovat.
