Ani NATO tu nemusí být navždy. Možná se hraje o čas
Ačkoliv i u nás se o krizi kolem Grónska píše, ne tolik jako v USA nebo samozřejmě v Dánsku. Při vší úctě k obětem strašlivého železničního neštěstí ve Španělsku s desítkami mrtvých a zraněných (to je myšleno samozřejmě vážně), jde teď o budoucnost západní hemisféry. Krize v NATO přitom není úplně první. Ale je asi nejvážnější a přichází v mimořádné špatnou chvíli.
Zatímco u nás se na celé dění díváme tak trochu jako na další extrémistický projev Donalda Trumpa, který prostě časem vyvane, v Dánsku, kterého se věc osobně týká, se už spekuluje o tom, co bude pak. Tamní experti například na stránkách dánských webů varují, že v případě eskalace konfliktu by také americké IT firmy mohly dostat od sátu nařízeno odpojit evropské zákazníky. Zní to absurdně, ale asi to v USA možné je.
„Každý druhý IT expert považuje za pravděpodobné, že by americkým technologickým gigantům mohlo být nařízeno ukončit služby v jiných zemích, což by kvůli obrovské závislosti na amerických technologiích způsobilo chaos. V Německu investuje skupina Lidl miliardy do vlastních datových center kvůli nedůvěře ve Spojené státy,“ napsal web Berlingske.
Teď je Evropa samozřejmě na nohou hlavně proto, že Trump ohlásil další cla, pokud nebude souhlasit s anexí Grónska. Netýká se to všech zemí kontinentu (v zásadě těch, kteří do Grónska vyslali své vojáky – Norska, Švédska, Francie, Německa, Spojeného království, Nizozemska, Finska a samozřejmě Dánska) ale i tak jde o akt mimořádné agrese. Jak připomíná třeba CNN, ještě není úplně jasné, co se má k 1. únoru stát. Možná, že nová cla „jen“ nahradí ta stávající. Ale znovu platí, že jde o agresivní krok, kdy někdo chce posvěcení svého zcela nelegitimního nátlaku.
Také, i kdyby se nezvýšila úroveň (nešlo by tedy o nové, dodatečné sazby), padla by dohoda, která řadu výrobků z těch nynějších vyjímá.
Francouzský prezident Emanuel Macron vyzývá k použití nejostřejší možné obchodní reakce. Britský premiér na dnešek svolal mimořádnou tiskovou konferenci s tím, že jeho cílem je zabránit obchodní válce. (Spojené království bylo vždy oddaným spojencem USA. Ale teď jej tamní administrativa háže přes palubu.)
Na sociálních sítích američtí politologové rozebírají, co bude, až Evropa vykáže všechny americké posádky z evropských základen. Do toho Kreml tvrdí, že Trump přizval Putina k jednání o budoucnosti Gazy. (Očem se budou bavit? Že by o i dělení Evropy?) U nás se bavíme případem Turek. No nic, tak máme svoje priority.
Mimochodem, byl to právě Emanuel Macron, který už jednou tak trochu zpochybnil budoucnost NATO (a byla to Francie, která už z něj jednou vystoupila). V roce 2019 prohlásil, že je ve stavu mozkové smrti. A že si musíme ujasnit, proč mají někde umírat „naši“ vojáci a utrácet se peníze. Naštval tím mimo jiné Angelu Merkelovu.
Při prvním pohledu to znělo, jako že NATO ztratilo smysl, když už padla ta železná opona. Jenže on Macron taky řekl ještě něco jiného. Že už se v rámci aliance nebudeme moci spolehnout na ochotu USA bránit její členy. „…funguje pouze tehdy, pokud garant poslední instance funguje jako takový. Tvrdím, že bychom měli přehodnotit realitu toho, co NATO je, s ohledem na závazek Spojených států,“ řekl podle BBC. A dodal, že si není jist platností článku 5. Ačkoliv na to stačilo číst, co říká a dělá Donald Trump, zní to dnes jako prorocká slova.
Dnes se NATO otřásá prostě proto, že jeden z jeho členů vytváří nátlak na ostatní a hrozí anexí části území demokratické, evropské a alianční země. Zatím se vše děje jen v slovní rovině. Jak připomínají americká média, Trump často na poslední chvíli couvá. Navíc se uvnitř republikánské partaje tvoří vůči němu opozice a v souvislosti s pravděpodobným úspěchem demokratů v podzimních volbách se znovu mluví o možnosti Impeachmentu. Jenže ty budou až na podzim. Možná se tedy hraje i o čas.
Ať to dopadne jakkoliv, mohlo by to konečně otevřít oči těm, kteří si myslí, že se svět se měnit nebude. Mohlo, ale asi hned tak neotevře.
