Zatímco Evropany drtí boj s klimatem, státy své závazky neplní
Zatímco většina Evropanů se má kvůli klimatu poprat s vysokými cenami energií, chystaným zákazem spalovacích motorů, nedostatkem nafty a bůhví čím ještě, řada vlád své závazky vůči klimatu prostě neplní. Na některé případy upozorňuje profesorka z Tufts Univerzity, Kelly Sims Gallagher.
Žena, která mj. sloužila jako hlavní politický poradce v Úřadu pro vědeckou a technologickou politiku Bílého domu za vlády Baracka Obamy, na serveru Foreign Affairs připomněla například slova amerického prezidenta Joe Bidena z loňského září. Tehdy se v projevu na Valném shromáždění OSN v zavázal, že do roku 2024 zdvojnásobí americkou pomoc rozvojovým zemím pro řešení klimatických změn na 11,4 miliardy dolarů ročně. Ovšem zatím se na tuto cestu ani nevydal. „Kongres Spojených států dosud nepřidělil žádné další finanční prostředky související s klimatem pro rozvojové země.“
Přitom právě v těchto dnech se na konferenci OSN o změnách klimatu COP 27 vznáší ve vzduchu také slib vyspělých zemí, že budou těm chudým kompenzovat dopady klimatu do života jejich obyvatel. Především, pokud jde o ničivé záplavy, jaké letos postihly Pákistán a Nigérii, či extrémní sucha.
Čína posiluje investice, ale ne do zelené energie
Není bez zajímavosti, že hned vedle nenaplněných slibů z USA staví profesorka přes klima a energetiku ty od jiného giganta, a sice Číny. Připomněla, že její lídr Si Ťin-pching „učinil podobný slib o zelených a nízkouhlíkových energiích.“ Ve skutečnosti se ale podle ní meziročně zdvojnásobily čínské investice související s ropou a do iniciativy Belt and Road (novodobá Hednvábná stezka), „zatímco její investice do zelené energie zůstaly podle analytiků z Fudan University přibližně stejné.“
Každopádně, boj s klimatem se podle Gallagher na mnoha místech dostal na vedlejší kolej. Samozřejmě nelze přehlédnout, že se tak stalo v době devastace tzv. anticovidovými opatřeními a války na Ukrajině. Dodejme ale, že se – a je v tomto kontextu jedno, co si o něm myslíme – nedostal na vedlejší kolej v prohlášeních, slibech, výzvách a ideových projevech. Financování a dopady ovšem půjdou za občany a firmami.
boj s klimatem se na mnoha místech dostal na vedlejší kolej
„Vlády po celém světě, zejména ty bohaté, nedodržují své závazky týkající se financování klimatu. Na konferenci OSN o změně klimatu v roce 2021 v Glasgow byli vládní vyjednavači nuceni připustit, že se jim nepodařilo splnit svůj cíl získat do roku 2020 sumu 100 miliard dolarů na financování klimatu z veřejných a soukromých zdrojů a že tak pravděpodobně neudělají dříve než v roce 2023,“ konstatovala profesorka.
Pravda, ty státní výdaje nakonec také zaplatí občané a firmy. Jde jen o to, ve které generaci. Takže by to mohlo být jedno. Jde však o pokrytectví, kdy od řečnických pultíků, z televizních obrazovek a poslaneckých lavic zaznívají vzletná prohlášení i apely, zatímco mnohé sliby ohledně financování se neplní. Přesto se státní rozpočty zadlužují jedna báseň.
Emise skleníkových plynů rostou
Aby toho nebylo málo, emise skleníkových plynů z fosilních zdrojů navzdory usměvavým tvářím, kreslícím fráze plné odhodlání, ve skutečnosti rostou. Podle zmíněného článku to bylo v roce 2021 o 5,3 %. Na vině byli všichni hlavní emitenti. Největší nárůst zaznamenala Brazílie (11 %), následovaná Indií (10,8 %), Francií, Itálií, Ruskem a Tureckem (zhruba 8 %). Ve Spojených státech a v Evropské unii emise vzrostly o 6,5 %.
To si jeden říká, za co vlastně tu cenu ozelenění ve skutečnosti platíme. Hlavně pak, jak máme někomu z politiků věřit.
P.S. Ten kritický tón k pokrytectví je z dílny autora. Profesorka Gallagherová naopak nabádá k nové konstrukci financování boje s klimatickými změnami. Přičemž současné fondy a přísliby považuje za nízké. Jsou-li její odhady potřeb na tuto transformaci správné (tam, kde se dnes hovoří o miliardách dolarů, hovoří o bilionech), máme se na co těšit.
