Zemřel fyzik a chartista František Janouch
Ve Švédsku dnes zemřel zakladatel Nadace Charty 77, jaderný fyzik František Janouch. Bylo mu 92 let. ČTK to oznámila Nadace Charty 77, podle níž Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit. Premiér Petr Fiala, někdejší disident a současný europoslanec Alexandr Vondra (oba ODS) i další politici ocenili to, že Janouch prostřednictvím Nadace Charty 77 pomáhal opozici v komunistickém Československu.
Janouch žil a pracoval od 70. let minulého století ve Švédsku. Tam také v prosinci 1978 založil Nadaci Charty 77, která morálně, finančně a materiálně podporovala disidenty pronásledované v Československu. Po roce 1989 přenesl činnost nadace do Prahy, kde se zaměřila na pomoc postiženým a znevýhodněným či na podporu občanské společnosti.
„Od legendární sbírky Konto Míša, která přinesla přes 100 milionů korun, přes podporu nejrůznějších aktivit ve prospěch postižených, až po dnes už slavné Konto Bariéry si Nadace Charty 77 vypracovala pozici jedné z nejvlivnějších neziskových organizací u nás,“ sdělila ČTK Jirků.
František Janouch byl také celoživotním podporovatelem a propagátorem mírového využití jaderné energie.
Janouch se narodil 22. září 1931 v Lysé nad Labem na Nymburku. Vystudoval fyziku na leningradské, moskevské a pražské univerzitě a deset let vedl oddělení teoretické nukleární fyziky v Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd, působil i jako profesor Univerzity Karlovy. Po nástupu normalizace přišel v roce 1970 o zaměstnání, nesměl ani přednášet. V roce 1974 proto přijal pozvání Švédské královské akademie věd a opustil vlast. Později pracoval ve Výzkumném ústavu fyziky ve Stockholmu a v roce 1979 získal švédské občanství.
Ze švédského exilu začal Janouch podporovat československý disent, kvůli tomu založil Nadaci Charty 77. Mimo jiné obstarávala přísun literatury, pomáhala šířit zakázané filmy či nedostupnou techniku. Po sametové revoluci se stala jedním z průkopníků občanské společnosti v zemi. Asi nejvíce se nedlouho po pádu komunismu proslavila celonárodní sbírkou na Konto Míša, určenou pro pořízení unikátního Leksellova gama nože.
Janouch se podle premiéra Filay zasloužil o návrat svobody do země. „Byl donucen k emigraci, ale z exilu výrazně podporoval prostřednictvím Nadace Charty 77 český disent, ty, kteří bojovali za svobodu a demokracii, a přispěl tak k pádu komunistického režimu. Čest jeho památce,“ napsal na síti X Vondra. „Samizdat jsme mohli tisknout díky jeho péči a podnikatelskému umu. Po revoluci vedl Čechy k pozitivnímu vztahu k jaderné energii.“
Nadace Charty 77 kromě řady humanitárních aktivit také udílí několik prestižních ocenění – Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost, literární Cenu Jaroslava Seiferta, Cenu Toma Stopparda za myšlenkově přínosné eseje a Cenu Josefa Vavrouška za pozitivní kroky, které vedou ke zlepšení životního prostředí. Od roku 2013 se pak nadace spolu s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a pražskou Knihovnou Václava Havla podílí na udílení Ceny Václava Havla za lidská práva.
Janouch dlouhá léta předsedal správní radě Nadace Charty 77, od roku 2018 byl jejím čestným předsedou s doživotním mandátem.
