Železniční koridor se začne stavět v 2027

Ekonomika
2 min.

Železniční koridor pro vysokorychlostní trať mezi Prahou a Drážďany se má začít stavět v roce 2027. Jednání se zemědělci však nejsou u konce, nejspíš budou trvat roky. Novinářům to včera sdělil ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Problémem není podle něj nyní část koridoru, která má vést Polabím, ale v okolí Ústí nad Labem, dodal.

Ministr předtím jednal se svým saským protějškem Martinem Duligem (SPD) a zástupci Evropské komise právě o budoucích koridorech a jejich roli při cestování mezi ČR, Německem a Rakouskem. V Německu je u koridoru se zemědělci podle Duliga menší problém, protože jeho velká část má vést pod zemí.

Podle Havlíčka by do konce tohoto desetiletí mohla být hotová část koridoru v Polabí, dvě třetiny koridoru mezi Prahou a Brnem či část koridoru mezi Ostravou a Moravskou bránou. Aktuálně se řeší financování trati, kde by mohly pomoci evropské zdroje.
Letos na jaře si zemědělci stěžovali, že stát s nimi o koridorech málo komunikuje. Podle tehdejšího vyjádření předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy má výstavba koridoru zabrat přes 3300 hektarů úrodné půdy.

Graf vedení VRT: Hospodářská komora ČR

Správa železnic (SŽ) přišla v červenci s novou variantou trasy vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan se zastávkou v Ústí nad Labem, vyhnula by se části obydlené oblasti na Litoměřicku. Nyní pracují dotčené orgány se třemi variantami, pokud nebude možné uskutečnit ani jednu z nich, plánuje se SŽ vrátit k původní variantě, která se zastávkou v Ústí nad Labem nepočítá, uvedl tehdy hejtman kraje Jan Schiller (ANO).

Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130 tisíc cestujících denně. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby.

Stát aktuálně podle Havlíčka přispívá na železnici ročně 55 miliardami korun, což je o 30 % více než před dvěma roky. Vláda v září schválila, že zabezpečovací evropský železniční systém ETCS by v následujících 10 letech měl být postupně vybudován na asi 4800 kilometrech tuzemských tratí. Stát na to dá zhruba 47 mld. Kč, dalších 15 mld. Kč vynaloží na vybavení vlaků stejným systémem. V následujících 20 letech by mělo do systému jít kolem 100 mld. Kč a ETCS by se mělo v různých formách objevit i na menších tratích v Česku. Využít na to stát chce i peníze z evropských fondů.