Zdražování potravin nebude příliš překvapivé
Růst cen potravin, který podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) očekávají obchodní řetězce, není příliš překvapivý. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. Prostor vlády k ovlivňování trhu je podle nich velmi omezený. Podle svazu obchodu plánují dodavatelé hlavně kvůli růstu cen energie zdražit až o 10 procent. Potraviny tak zřejmě zdraží i přesto, že se přesunou do sazby DPH z 15 na 12 procent.
Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila bylo očekávání poklesu cen potravin spíše zbožným přáním vlády. Připomněl, že v minulosti se snižování zdanění do spotřebitelských cen propisovalo maximálně z 50 procent a zbytek zůstává v maržích firem. „V optimistické variantě tak mohlo zlevnění činit maximálně 1,5 procenta. Jelikož ovšem v lednu dochází k přeceňování směrem nahoru každý rok, bylo jasné, že takto marginální sleva nemá šanci se hmatatelně projevit. Co se naopak zaručeně projeví bude snížený výběr DPH, a hlavním poraženým tedy zůstává daňový poplatník,“ řekl.
Hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný míní, že ceny nejsou podmíněné daněmi, ale výsledkem působení nabídky a poptávky. „Vidina, že snížení DPH se automaticky propíše do cen, byla vždy naivní. Vysoký růst cen potravin nemá viníky v proradných agrobaronech, výrobcích potravin či nenasytných obchodních řetězcích, ale viníkem je inflace,“ řekl. Dynamika růstu inflace podle něj v posledních dvou až třech letech dobře vysvětluje i růst cen potravin. Uvedl také na to, že v ČR je cenový vývoj potravin podprůměrný ve srovnání s vývojem jádrové inflace.
Zdražení potravin i přes nižší sazbu DPH není překvapivý ani podle analytika XTB Tomáše Cverny. Potraviny podle něj levnější nebudou hlavně kvůli vysokým cenám energie. Ty by měly růst kvůli plánovanému zvyšování regulované složky. Podle Cverny by to mohlo motivovat domácnosti k šetření energie i potravin. Tempo růstu cen v obchodech by mohlo zvolnit v případě, že spotřebitelé nebudou vysoké ceny akceptovat.
I podle Hradila nemůže ke zlevnění podnikatele přimět nic jiného než obava o ztrátu zákazníků. „Sklízíme tedy plody politiky uplynulých desetiletí, kdy regulační a dotační politika způsobila vznik oligopolních struktur, kdy trh ovládá několik málo velkých hráčů, kteří si navzájem dostatečně nekonkurují,“ doplnil.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) opakovaně mluvil o tom, že v Česku je třikrát více obchodů na počet množství obchodů na obyvatele než v Německu, kde připadá jedna prodejna na 5700 lidí. V ČR je to 1681 obyvatel. I to podle ministra přispívá k vyšším cenám než v zahraničí. Podle Hradila je to kuriózní tvrzení vzhledem k tomu, že o výstavbě rozhoduje provozovatel. Podnikatelsky nedává smysl, aby si firmy snižovaly tržby a zatěžovaly vyššími náklady řetězec tak, aby musely enormně zdražovat, míní.
Analytik Capitalinked Radim Dohnal k tomu uvedl, že v ČR je sice více obchodů, ale výrazně menší trh a nižší konkurence. „Trh ČR je více trhem prodávajících. Vláda s tím nemůže nic udělat,“ říká Dohnal. Poukázal také na to, že v Německu je obecně nižší menší hustota i nemocnic, škol, benzinek a také méně koncentrované vlastnictví. „Avizované lednové zvýšení cen má původ hlavně u velkých výrobců a ti se odvolají na jejich náklady. Ve zbytku roku čekám pokles cen potravin.“
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nevidí důvod, proč by měly od ledna příštího roku růst ceny potravin. Odmítá argumenty, že k tomu povede mimo jiné vyšší zdanění firem nebo změny v zákoníku práce. Napsal to na sociální síti X s tím, že o avizovaném zdražování potravin bude jednat tento týden vláda.
O situaci na trhu jednal s prezidentem SOCR Tomášem Prouzou a zástupci obchodních řetězců v pondělí ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Po jednání řekl, že i přes to, že od ledna klesne sazba DPH na potraviny z 15 na 12 procent, spotřebitelské ceny porostou. Prouza to zdůvodnil tím, že dodavatelé zdražují v důsledku růstu nákladů. „Pokud se vláda rozhodla, že chce firmám zvedat náklady, tak je logické, že potravináři vyšší náklady promítnou do cen,“ řekl v pondělí.
Ministr Stanjura na to odvětil, že pohonné hmoty od léta klesají, mýtné považuje za bagatelní položku v nákladech. Odmítá i argument zdražování práce na dohodu, protože změny v zákoně budou platit až od poloviny příštího roku. „Vyšší daň pro firmy zatěžuje primárně zisk společnosti a není nákladovou položkou promítající se do ceny,“ doplnil.
