Zájem o eurovolby projevuje 37 procent Čechů

Přestože volby do Evropského parlamentu již téměř klepou na dveře, zájem o ně příliš neroste. Dle výzkumu agentury STEM/MARK by se jich nyní zúčastnilo 37 % Čechů. Častěji by k volebním urnám přišli muži, VŠ vzdělaní a důchodci. Nejznámějšími lídry zůstávají Danuše Nerudová a Lubomír Zaorálek, skokanem měsíce dubna se v tomto ohledu stal Filip Turek. Oznámila to na základně vlastního průzkumu agentura STEM/MARK.

V rámci kandidujících subjektů, jejichž volební preference by podle aktuálního průzkumu překročily 1,5 %, dominují na pozicích nejznámějších vůdců Danuše Nerudová (kterou zná 87 % dotázaných) a Lubomír Zaorálek (84 %). Třetí místo obsadil Alexandr Vondra z koalice Spolu (68 %). Shodně po 56 % oslovených zná Kláru Dostálovou (ANO) a Kateřinu Konečnou (Stačilo!). Nejméně známou je naopak aktivistka a členka Strany zelených Johanna Nejedlová, jejíž jméno je povědomé pouze 11 % Čechů.

Téměř u všech lídrů kandidátek došlo v uplynulých týdnech k mírnému navýšení jejich známosti, v průměru o 3 procentní body. Nejvíce si polepšil Filip Turek (vedoucí společné kandidátky Přísahy a Motoristů), který se posunul z 18 % na současných 25 procent. „Celkový trend samozřejmě souvisí se startem ostré fáze předvolebních kampaní, díky nimž jsou tito čelní kandidáti propagováni. Také již proběhla první televizní debata, které se většina z nich účastnila,“ vysvětluje volební analytik Radek Pileček z agentury STEM/MARK.

U převážné většiny lídrů kandidátek do eurovoleb platí, že o nich mají větší povědomí vzdělanější a starší lidé. Největší odlišnosti podle věku panují u Alexandra Vondry, kterého zná 7 z 8 seniorů nad 60 let, ale ve věkové skupině do 30 let jen každý třetí. Opačná je situace u Danuše Nerudové (předák Starostů a osobností pro Evropu), kterou zná skoro 90 % dotázaných pod 30 let. „Vysoká známost Danuše Nerudové mezi mladými voliči pravděpodobně pramení z její relativně nedávné prezidentské kandidatury a rovněž z aktivity na sociálních sítích, zejména na Instagramu,“ hodnotí Pileček.

Na relativně nízkých hodnotách se stále drží podíly těch, kdo vědí, že jsou příslušné osobnosti vedoucími kandidátek do Evropského parlamentu. Podobně jako v minulém průzkumu si u svých voličů nejlépe stojí Konečná – 62 % příznivců Stačilo! je obeznámeno s její pozicí na prvním místě kandidátky. Nad 40 % se v tomto ohledu dostali rovněž Zaorálek, Vondra a Turek, naopak pod 30 % zůstávají Kolaja, Dostálová nebo Mach. „U Petra Macha pozorujeme docela paradoxní situaci, jelikož ho mnohem lépe znají voliči Svobodných, které vedl v minulosti, než voliči SPD a Trikolory, za které kandiduje nyní,“ dodává Radek Pileček.

Respondenti dále posuzovali jednotlivé vůdce kandidujících uskupení v kontextu toho, co by podle nich v případě zvolení na půdě Evropského parlamentu prosazovali. Za Green Deal by podle dotázaných nejvíce bojoval Marcel Kolaja z Pirátů. O stejném kandidátovi si lidé myslí, že by chtěl prosadit přijetí eura. U obou těchto témat jsou pozitivní postoje vnímány též u Nerudové a Nejedlové, kdežto na Turka, Macha, Konečnou, Dostálovou a Vondráčka lidé naopak nahlížejí jako na zaryté odpůrce eura i Green Dealu. Turka si navíc respondenti spojují s hájením českých zájmů.

Především Turek, Mach a Konečná jsou očima české veřejnosti vnímáni jako ti, kdo by v Bruselu prosazovali zastavení ilegální migrace nebo zachování práva veta. Alexandr Vondra je v podstatě ve všech ohledech vnímán „průměrně“, jako relativně nevyhraněný. Nad rámec prezentovaných postojů byla dotazována řada dalších vnímaných aspektů a vlastností jednotlivých kandidátů. „Čechům mezi lídry kandidátek chybí někdo, koho by označili za experta na bezpečnostní otázky. Bezpečnost přitom stále zůstává nejzásadnějším tématem současné evropské politiky,“ Pileček.

Ve srovnání s průzkumem z přelomu března a dubna došlo k mírnému nárůstu očekávané volební účasti na aktuální hodnotu kolem 37 procent. Existují výrazné sociodemografické rozdíly v deklarované volební účasti – zúčastnit se chtějí častěji muži (42 %), VŠ vzdělaní (42 %), senioři nad 60 let (43 %) a také lidé z domácností s lepší životní úrovní. Tyto odlišnosti v podstatě přesně kopírují ostatní typy voleb v Česku. „Mnohdy slýcháme, že elektorát v eurovolbách je specifický, ovšem naše data tuto skutečnost nepotvrzují. Jediným rozdílem se zdá být trochu vyšší zájem mladých lidí pod 30 let, například ve srovnání s krajskými volbami,“ upřesňuje Pileček.

I když se může na první pohled jevit predikovaná volební účast jako velmi nizká, oproti volbám do Evropského parlamentu 2019 by došlo k navýšení o více než 8 procentních bodů. Minule jsme však v tomto ohledu obsadili předposlední příčku (ze všech členských států EU na tom bylo hůře pouze Slovensko s extrémně nízkou 23% účastí). Mezi lidmi, kteří se letos voleb zúčastnit chtějí, již mají 4/5 svého favorita. Zbylá pětina potenciálních voličů zůstává zatím nerozhodnutá.

„Ze zkušeností z minulých let již víme, že nerozhodnutí voliči dokáží s konečnými výsledky oproti prvotním odhadům ještě výrazně zamávat. Je proto potřeba naslouchat jejich potřebám, což platí v evropských volbách možná více než jindy. Je v zájmu kandidujících subjektů, aby potenciální voliče s evropskou problematikou kontinuálně seznamovaly,“ uzavírá sociolog Jan Burianec ze STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace online (na Českém národním panelu) a telefonického dotazování se zúčastnilo 1008 respondentů reprezentujících českou dospělou populaci proporčně podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Data byla vážena s ohledem na preference v parlamentních volbách 2021. Šetření probíhalo v termínu od 17. do 23. dubna 2024.