Z povrchových dolů Nástup a Bílina budou jezera
Ze zbytkových jam hnědouhelných povrchových dolů Nástup Tušimice (lom Libouš) a Bílina se stanou jezera. Přispějí k zadržování vody v krajině a v případě Libouše se uvažuje stavbě přečerpávací vodní elektrárny. Návrhy předložené ministerstvem zemědělství (MZe) a vypracované společně s mnisterstvem průmyslu a obchodu (MPO) schválila vláda. O způsobu realizace se ještě bude rozhodovat.
Ministerstva připravila návrh optimálního využití povrchových lomů Libouš a Bílina v Ústeckém kraji po ukončení těžby. Multikriteriální analýzy hodnotily možný přínos pro vodohospodářství, životní prostředí, energetiku, zvýšení atraktivity prostředí nebo zlepšení kvality vod.
„Cílem bylo najít řešení, které bude odpovídat dlouhodobým strategickým zájmům státu, zejména v oblasti vodního hospodářství, ochrany území a adaptace na změnu klimatu,“ řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán.
V případě lomu Libouš analýzy jednoznačně potvrzují, že nejvhodnější variantou je propojení budoucího jezera s vodním dílem Nechranice. Toto řešení posílí protipovodňovou ochranu, zvýší dosavadní ochranu před dvacetiletou vodou na více než padesátiletou povodeň, retenci vody v krajině a zajistí stabilnější průtoky na dolním toku řeky Ohře, a to i při započítání vlivu klimatické změny. Jako nejlépe hodnocená varianta se jeví propojení prostřednictvím štolového přivaděče. V příští fázi proto stát zajistí podrobný inženýrskogeologický průzkum. Možnou alternativou může být propojení otevřeným korytem.
Bez ohledu na způsob propojení budoucího jezera s vodním dílem Nechranice jde o neopakovatelnou příležitost využít tuto lokalitu pro zlepšení vodního hospodářství v České republice. Současný celkový objem Nechranic činí 287,6 milionu metrů krychlových, propojením s lomem Libouš o objemu 263,7 miliónu metrů krychlových by celkový objem této soustavy vzrostl až na 551,3 miliónu metrů krychlových. Stal by se tak po přehradě Orlík druhým největším vodním dílem v ČR.
Propojení jezera Libouš s Nechranicemi má zároveň významný energetický potenciál. Lokalita umožňuje výstavbu přečerpávací vodní elektrárny, která by využívala zbytkovou jámu jako dolní nádrž a posílila stabilitu elektrizační soustavy. Současně je možné na území vybudovat i rozsáhlejší fotovoltaické instalace. Materiál proto doporučil, aby vláda kromě rozhodnutí o propojení uložila i prověřit záměr přečerpávací vodní elektrárny Libouš.
U lomu Bílina byly posuzovány dvě varianty: průtočné jezero se zásobním prostorem, nebo izolované jezero s přirozeným vývojem hladiny. Mezi zvažovanými možnostmi je například varianta průtočného jezera Bílina se zásobním prostorem propojeným s jezerem Most. Na základě dosavadních podkladů ale nelze v této fázi jednoznačně rozhodnout o optimálním řešení. Stát proto zadá další odborné studie, zejména zaměřené na kvalitu vody, a doplní multikriteriální analýzu.
V obou případech by ministerstva měla vládě do 31. května 2029 předložit finální návrh řešení, včetně způsobu financování a majetkoprávního vypořádání.