Výrobci dále zdražují, inflace má k vrcholu ještě daleko

Indexy cen výrobců, jež zobrazují ceny na začátku dodavatelského řetězce, v dubnu pokračovaly v růstu. V případě zemědělských dodavatelů se jedná o nejvyšší růst od roku 1992. Informoval o tom ve své pravidelné zprávě Český statistický úřad (ČSÚ).

„Také v dubnu pokračoval meziměsíční i meziroční růst cen všech výrobců. Ceny průmyslových výrobců se meziročně zvýšily o více než 26 procent a ceny v zemědělství o více než 35 procent. Ceny stavebních prací meziročně vzrostly dle odhadů téměř o 13 procent a ceny tržních služeb pro podniky byly vyšší o 5,5 procenta,“ upozornil Vladimír Klimeš, vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ.

Ceny zemědělských výrobců se v dubnu ve srovnání s předcházejícím měsícem zvýšily o 8,0 procent.. Vzrostly ceny jatečných prasat o 20,8 %, olejnin o 14,7 %, obilovin o 11,2 %, vajec o 8,5 % a skotu o 6,7 procenta. Klesly ceny brambor o 9,7 %, ovoce o 6,0 % a drůbeže o 1,8 procenta. Meziročně byly ceny zemědělských výrobců vyšší o 35,3 % (v březnu o 27,2 %), což je nejvyšší hodnota od začátku sledování v roce 1992. V rostlinné výrobě ceny vzrostly o 50,2 procenta. Vyšší byly ceny olejnin o 64,5 %, obilovin o 51,2 %, brambor o 15,2 % a zeleniny o 13,6 %, ceny ovoce byly nižší o 13,8 procenta. V živočišné výrobě byly ceny vyšší o 17,8 procenta. Vzrostly ceny skotu o 25,8 %, jatečních prasat o 19,5 %, mléka o 18,3 %, vajec o 16,0 % a drůbeže o 5,3 procenta.

Ceny průmyslových výrobců během dubna vzrostly o 2,3 procenta. Zvýšily se ceny chemických látek a výrobků o 9,2 %, obecných kovů a kovodělných výrobků o 5,9 %, dřeva, papíru a tisku o 4,5 % a elektřiny, plynu a páry o 1,6 procenta. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly vyšší o 4,2 %, z toho zpracovaného a konzervovaného masa a výrobků z masa o 10,0 %, průmyslových krmiv o 9,2 % a mlýnských a škrobárenských výrobků o 11,1 procenta. Klesly ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Snížily se také ceny v odvětví dopravních prostředků o 1,0 %, počítačů, elektronických a optických přístrojů o 0,9 % a elektrických zařízení o 0,4 procenta. Meziročně Ceny průmyslových výrobců stouply o 26,6 % (v březnu o 24,7 %). Nejvyšší růst cen byl v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů. Ceny elektřiny, plynu a páry vzrostly o 51,4 %, chemických látek a výrobků o 43,8 %, obecných kovů a kovodělných výrobků o 34,5 % a dřeva, papíru a tisku o 32,8 procenta. Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku se zvýšily o 15,5 %. Při hodnocení podle hlavních průmyslových skupin vzrostly především ceny energie o 55,2 % a meziproduktů o 28 procent. Ceny průmyslových výrobců bez energie se meziročně zvýšily o 17,7 %.

Ceny stavebních prací se meziměsíčně dle odhadů zvýšily o 1,3 %, ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 3,9 %. Meziročně ceny stavebních prací se podle odhadů zvýšily o 12,9 % (v březnu po zpřesnění o 12,0 %). Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly vyšší o 25,2 % (v březnu o 22,8 %).

Ceny tržních služeb pro podniky vzrostly meziměsíčně o 0,5 % zejména v důsledku zvýšení cen za služby v oblasti zaměstnání o 6,4 procenta. Ceny za reklamní služby a průzkum trhu a ceny za služby v oblasti programování vzrostly shodně o 1,8 procenta. Snížily se ceny za skladování a podpůrné služby v dopravě, a to o 2,2 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby se zvýšily o 0,5 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly meziročně vyšší o 5,5 % (v březnu o 4,9 %). Vzrostly ceny za reklamní služby a průzkum trhu o 18,8 %, za skladování a podpůrné služby v dopravě o 14,3 % a za služby v oblasti zaměstnání o 13,3 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky nezahrnující reklamní služby byly vyšší o 4,7 % (v březnu o 4,2 %).

„Průmysl postupně vstřebává nákladový šok v podobě drahých komodit a energie, a proto ani zdražování v této části ekonomiky ještě není u konce. To ovšem znamená, že i rostoucí ceny výrobců se budou dál prolínat do cen pro konečné spotřebitele, takže ani inflace cílovaná centrální bankou ještě nedosáhla svého maxima,“ řekl hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht upozornil, že obavy z budoucího ekonomického vývoje naznačují, že ochota přijímat zdražování se bude snižovat. „Výrobci tak pocítí tlak na marže,“ odhaduje Vagenknecht.