Volby do EP: nejlépe si vede Ano, nejvýraznější je Nerudová

Ilustrační foto: Evropský parlament

V předvolebních kampaních stran a kandidátů lidi nejvíce oslovila kampaň Ano, naopak u jeho největšího konkurenta Spolu bylo hodnocení spíše negativní. Svědčí o tom výsledky výzkumu agentury STEM/MARK. Volby do Evropského parlamentu (EP) se konají tento pátek a sobotu.

Hnutí Ano je jediným kandidujícím uskupením, u kterého převažuje pozitivní vnímání kampaně do eurovoleb nad negativním. Na 2. místě se v tomto ohledu umístila společná kandidátka Přísahy a Motoristů, jež staví dominantně na osobě Filipa Turka, který boduje zejména u mladších voličů. Na opačném konci žebříčku skončili například Zelení, ale překvapivě také koalice Spolu, jejíž kampaň sice hodnotila přibližně pětina dotázaných kladně, avšak více než dvě pětiny záporně.

Existuje jednoznačná a logická souvislost mezi vnímáním kampaní jednotlivých stran a volebními preferencemi. Jsou však patrné značné rozdíly ve spokojenosti voličů s kampaní jimi preferované strany. „Zatímco 88 % pravděpodobných voličů Ano se jeho kampaň do eurovoleb líbila, u voličů Spolu je tento podíl podstatně nižších 68 procent. Ukazuje se tak, že voliči Spolu jsou kritičtější, ale i přes nespokojenost tuto koalici stejně nejspíše ve volbách podpoří,“ říká analytik Radek Pileček ze STEM/MARK.

Graf: STEM/MARK

Lidi z domácností s vyššími příjmy, vzdělanější a mladší věkové skupiny spíše oslovily kampaně stran současné vládní pětikoalice, zatímco méně vzdělané, starší a nízkopříjmové skupiny obyvatel více sympatizují s kampaněmi ANO, Stačilo! nebo SPD a Trikolory. „Trochu specifický obrázek pozorujeme u koalice Přísahy a Motoristů. Zde největší rozdíl panuje nezvykle u pohlaví, kdy pozitivní reakce přicházejí hlavně od mužů,“ říká volební analytik Radek Pileček.

V rámci vůdců kandidujících subjektů, které by podle aktuálních volebních preferencí překročily zisk 1,5 %, zaznamenali Češi v předvolební kampani nejvíce Danuši Nerudovou z hnutí STAN (celým názvem Starostové a osobnosti pro Evropu). S její tváří nebo jejím jménem se v průběhu kampaní před eurovolbami setkalo 73 % oslovených. Hodně vidět je v kampani rovněž Lubomír Zaorálek ze SOCDEM (59 %) či lídr Spolu Alexandr Vondra (55 %). Přibližně polovina respondentů uvedla, že v souvislosti s kampaněmi jednotlivých stran do evropských voleb zaregistrovali Kláru Dostálovou (Ano) a skoro stejný podíl i Kateřinu Konečnou (Stačilo!).

Kolem čtvrtiny Čechů si všimlo, že se o post europoslance uchází jako lídr kandidátky Filip Turek (Přísaha a Motoristé). Na srovnatelnou míru zaregistrování kandidáta v kampani se dostali Marcel Kolaja (Piráti) a Petr Mach (SPD a Trikolora). „Samotné zaznamenání kandidáta v kampani nemusí být jen čistě pozitivní záležitostí. Důležité je, jak jednotlivé kandidáty voliči vnímají a zda je neznají pouze proto, že se o nich v médiích mluvilo v souvislosti s nějakou kauzou,“ upozorňuje Pileček.

Graf: STEM/MARK

Agenturu STEM/MARK v průzkumu dále zajímalo, jak se lidem líbí volební hesla a slogany, s nimiž se kandidující uskupení v kampani do eurovoleb prezentují. Volební heslo Svobodných „Patříme do Evropy, ne Evropě“ zaujalo ze všech nejvíce, ovšem pouze v rámci provedeného dotazníkového šetření. Ve skutečnosti skoro nikdo z oslovených netuší, komu tento slogan náleží, tudíž je jeho mobilizační potenciál vstříc podpoře dané strany velmi omezený.

Většina volebních hesel si mezi dotázanými vedla vzájemně podobně, s podílem pozitivních reakcí kolem 40 procent. Větší rozdíly jsou evidentní u míry správného spojení konkrétního hesla s příslušnou politickou stranou. „Spolu do Evropy“ zřetelně odkazuje na koalici Spolu, stejně jako heslo „Diktát Bruselu? Stačilo!“ rovněž přímo zahrnuje název kandidujícího uskupení. Více než třetina (36 %) dotázaných věděla, že heslo „Peníze Čechům, ne Ukrajině“ patří koalici SPD a Trikolory. Podobně u hesla „Česko, pro Tebe všecko“ vědělo 35 % respondentů, že jde o motto hnutí Ano. Nejméně příznivců si našlo volební heslo Přísahy a Motoristů „Filip nás v Bruselu nezradí“, odkazující na jejich lídra Filipa Turka. Tato koalice očividně zvolila přístup postavený na jedné osobnosti a její propagaci, což ale v rámci volebního motta lidé příliš neocenili. „Je celkem jedno, jestli zhodnotím hesla očima respondentů, kteří se zapojili do našeho průzkumu, nebo svým osobním pohledem volebního analytika, téměř všechna působí fádně a nepřinášejí žádnou nosnou myšlenku,“ glosuje Radek Pileček.

nejdůležitějším tématem zůstává bezpečnost Evropy

Stejně jako v minulých dvou vlnách výzkum zjišťoval naléhavost klíčových témat současné politiky EU a jejich vnímanou důležitost českými občany. Za poslední dva měsíce nedošlo v tomto ohledu v podstatě k žádným změnám. Nejdůležitějším tématem nadále zůstává bezpečnost Evropy, která je zásadní pro 9 z 10 dotázaných. Na 2. místo se posunulo téma migrace a boje s nelegální migrací (důležité pro 87 %). V závěsu figuruje energetická a surovinová bezpečnost (85 %) či konkurenceschopnost Evropy (80 %) v kontextu globálních velmocí USA nebo Číny.

Řešení konfliktu na Ukrajině je zásadním tématem hlavně pro vysokoškolsky vzdělané a pro voliče stran současné vládní koalice, mezi kterými ho za důležitý označuje cca 90 procent. Green Deal sice k nejpalčivějším tématům vyloženě nepatří, avšak v médiích se řeší skoro každý den. „Zatímco voliči vládních stran či Zelených Green Deal většinově podporují, mezi voliči SPD a Trikolory nebo koalice Přísahy a Motoristů jednoznačně převažují jeho odpůrci, což koresponduje i s rétorikou čelních představitelů těchto politických subjektů,“ doplňuje Pileček.

Data z průzkumu STEM/MARK naznačují, že účast ve volbách do Evropského parlamentu by se letos mohla vyšplhat až ke 40 % a skoro s jistotou by měla překročit účast z roku 2019 (tehdy necelých 29 %). Stejně jako v březnové i dubnové vlně šetření nyní deklarovala pětina voličů, že je zatím zcela nerozhodnutá, komu svůj hlas ve volbách udělí. Zbylé čtyři pětiny již svého favorita mají. „Jedná se o unikátní a velmi zajímavý jev, jelikož podíl nerozhodnutých voličů s blížícími se volbami v průběhu dvou měsíců vůbec neklesl – v březnu byl 21 %, v dubnu 20 % a nyní (ve druhé polovině května) opět 21 procento,“ uzavírá Radek Pileček s tím, že i tento trend může dokumentovat nepřesvědčivost probíhajících předvolebních kampaní.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím kombinace online (na Českém národním panelu) a telefonického dotazování se zúčastnilo 1009 respondentů reprezentujících českou dospělou populaci proporčně podle pohlaví, věku, dosaženého vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Data byla vážena s ohledem na preference v parlamentních volbách 2021. Šetření probíhalo v termínu od 17. do 27. května 2024.