Vize pro rok 2050: Až 1/3 britské energie z vodíku

Pětina, dokonce až třetina (20–35 %) britské spotřeby energie by mohla být do roku 2050 založena na vodíku. Tvrdí to vláda Spojeného království s tím, že by tento nový zdroj energie mohl být rozhodující pro splnění cíle nulových emisí (rovněž do roku 2050) a jejich snížení o 78 % do roku 2035.

Jestli někde vodík vítězí, tak na železnici. V Německu už na něj jezdí většina vlaků, Francie do něj začal investovat. Lídry mezi výrobci jsou Alstom (na smínku) a Siemens. V Británii zatím vznikl první prototyp, na jehož vývoji se podílela Univerzita v Birminghamu. Fotka od Florian Kropshofer z Pixabay

Kabinet v úterý oznámil spuštění plánu na vytvoření přední evropské vodíkové ekonomiky. Podle ní má nízkouhlíková vodíková ekonomika stejný potenciál snížit emise CO2 jako 700 milionů stromů.

Vodík má být hlavním pilířem odklonu od fosilních paliv

Vláda ji označila za hlavní pilíř benefitů při přechodu na čisté zdroje energie v rámci odklonu od fosilních paliv. Při svých plánech se dovolává i předchozího úspěchu s pobřežním větrem, „kde díky včasné vládní akci spolu se silnou podporou soukromého sektoru získalo Spojené království přední postavení na světě.“

Jedním z hlavních nástrojů se přitom stal systém garantující ceny výkupu. Což je přesně ta informace, při jejímž čtení naskočí nejednomu obyvateli české kotliny vyšší tlak. Jenže zatímco u nás se kolem obnovitelných zdrojů stále tančí jako kolem systémové díry, z níž mizí peníze do dobře informovaného byznysu (mnohdy oprávněně), v řadě zemí podíl obnovitelných zdrojů energie roste.

V médiích elektromobilita,
ve vodíku miliardy

V sázce na vodík není Británie jediná. V podstatě jde o téma jdoucí napříč rozvinutými ekonomikami. Vodíkovou strategii chválila na konci července i česká vláda. Poměrně dobře ale veřejnosti unikl loňský rozpor v německé vládě. Zatímco tamní ministryně pro životní prostředí Svenja Schulzeová vsadila tak jako skoro celá Evropa na elektromobilitu, ministr dopravy Andreas Scheuer podporoval právě vodík. S tím, že doprava potřebuje zachovat jak baterie, tak palivový článek.

Spor se tak trochu vyřešil sám, protože velké německé automobilky oznámily, že od jím podporované varianty odcházejí. A to hlavně kvůli nákladům. Naopak, v Japonsku na ni sází, a dokonce opakovaně uvádějí na trh i sériově vyráběné vozy s vodíkovým pohonem. Speciálně v ČR se prodává jeden model od Toyoty.

Veřejná debata o strategii

Britská vláda oznámila, že zahajuje veřejnou debatu o „preferovaném vodíkovém obchodním modelu.“ Sama vychází opět z garance cen. Kromě toho konzultuje návrh čistého vodíkového fondu ve výši 240 milionů liber, jehož cílem je podpořit komerční nasazení nových závodů na výrobu nízkouhlíkového vodíku po celé Velké Británii.

Další stamiliony ale proudí a mají proudit do podobných programů na vývoj či implementace strategií a technologií. Největší je částka 2,3 miliardy liber z Fondu pro průmyslovou energetickou transformaci na podporu průmyslu při přechodu na nízkouhlíková paliva.

Zelený je nejlepší

Pro nezasvěcené – nejlepší pro životní prostředí je totiž tzv. zelený vodík, vyráběný z obnovitelných zdrojů. Nicméně i ten ze zemního plynu lze „čistit“. Což už se děje ve Skotsku. Loni začali obyvatelé britských ostrovů také testovat směs zemního plynu a vodíku k vytápění. V Severním Irsku zase vyvíjejí autobusy s vodíkovými články.

Teď chce Spojení království mj. zavádět standardy, které zelený vodík odliší od ostatního. Podle včerejšího prohlášení by pouhých 20 % přimíchaných do zemního plynu mohlo přinést snížení nežádoucích emisí o 7 %.

Mezi hlavní otázky, které odpoví na otázku, zda půjde o cesty správným směrem, patří budoucí cena zeleného vodíku. Optimisti tvrdí, že časem klesne na cenu dnešních komerčních a fosilních paliv. Kéž by se nemýlili.