V Praze se chystá 140 tisíc nejdražších bytů v Evropě

V Praze se nyní připravuje výstavba 140 tisíc bytů. Je to nejvíce od roku 2016. Vzhledem k dlouhodobě pomalému povolování, přetrvávajícím vysokým stavebním nákladům a drahému financování se jich ale na trh dostává jen minimum. I proto se dostupnost bydlení v Praze opět snížila a nadále zůstává nejhorší ze všech okolních metropolí. Píše se to v pravidelné půlroční zprávě trojice developerských společností Central Group, Trigema a Skanska, kterou firmy představily novinářům.

Z aktuálního Indexu dostupnosti bydlení (CG-Index) od roku 2015 vzrostly ceny bytů o cca 151 procento. Mzdy za tu dobu vzrostly ale jen zhruba o 53 procenta. Aktuálně je v Praze na nový byt 70 m² potřeba 16,6 roční mzdy, zatímco ještě na začátku roku 2015 to bylo 10 ročních mezd.

V první polovině letošního roku počet bytů v přípravě v hlavním městě narostl o 6 tisíc ve srovnání se stejným obdobím loni. „Jedná se o menší přírůstek než v předchozích letech. Částečně se tak projevuje nejistota spojená především s prudkým růstem stavebních nákladů a výrazně dražším financováním, které mají negativní dopad do nových akvizic a rozvoje nových projektů,“ píše se v analýze developerů. „I proto se podle aktuálního CG-Indexu dostupnost bydlení v Praze opět snížila a nadále zůstává nejhorší ze všech okolních metropolí.“

Z celkového počtu bytů v přípravě se jich 55 000 nachází v různých schvalovacích řízeních. Celková zásoba připravovaných bytů by mohla poskytnout bydlení až pro 300 tisíc lidí a zároveň i přinést obrovskou finanční injekci do napjatého státního rozpočtu. „V aktuálních cenách již celková hodnota všech připravovaných bytů v Praze překročila 1,5 bilionu korun, stát by z nich jen na DPH mohl získat téměř 200 miliard korun. Další desítky miliard korun by pak výstavba přinesla i hlavnímu městu formou nově zavedených kontribucí, tedy příspěvků investorů na infrastrukturu města,“ vypočítávají autoři studie.

Hlavním problémem nadále zůstává pomalé povolování nových staveb. Po rekordním roce 2021, kdy se v hlavním městě povolilo přes 8 tisíc nových bytů, došlo loni opět k poklesu na 5 tisíc povolených bytů a nízká jsou zatím i čísla v letošním roce. Nejslabším měsícem byl duben, kdy se v celé metropoli povolilo jen 48 bytů. Praha přitom každoročně potřebuje povolit a postavit minimálně 10 tisíc nových bytů, v reálu to ale v dlouhodobém průměru je jen necelá polovina.

„Povolit běžný bytový dům v Praze trvá často 10 i více let. Přitom ne developeři, ale stát je tím, kdo na výstavbě nových bytů nejvíce vydělává. Z každého nového bytu v Praze má stát jen na DPH v průměru 1,5 milionu korun. A dalších zhruba 250 tisíc Kč navíc pak nyní nově inkasuje Praha na ‚dobrovolných‘ příspěvcích od investorů. A pak se všichni diví, že jsou byty tak drahé,” říká zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský.

CG-Index ukazuje, kolik ročních průměrných hrubých mezd je třeba na koupi průměrného sedmdesátimetrového bytu v Praze. Aktuální průměrná hrubá měsíční mzda v metropoli je 54 462 Kč, cena průměrného nového bytu v Praze činí 10 849 307 Kč. Index pracuje s daty z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) Ministerstva práce a sociálních věcí a vychází z cen, které vyplývají ze společné analýzy společností Central Group, Trigema a Skanska. Ukazuje daleko přesněji než jiné statistiky situaci vztaženou přímo k Praze, kde je příjmová i bytová situace zcela jiná než ve zbytku republiky.

Dostupnost bydlení je v českém hlavním městě dlouhodobě nejhorší i ve srovnání s okolními metropolemi. „Pokud nedojde k zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů, poklesu úrokových sazeb a snížení cen stavebních dodávek, nabídka nových bytů bude postupně klesat, a to přinese další tlak na růst cen,“ vyjmenovává Kunovský nutné předpoklady pro zlepšení dostupnosti bydlení.

Analýzy Central Group také ukazují, že při rychlejším povolování a větším objemu výstavby by ceny nových bytů mohly být až o 15 % nižší. V současné situaci si ale nové byty ceny drží a naopak nadále mírně zdražují. Cenový pokles zaznamenaly pouze starší byty, především ty v horších lokalitách a s větší energetickou náročností.

„Starší byty v průměru meziročně zlevnily o 6 procent, panelové byty dokonce o 9 procent. A ještě nejspíše mírně klesnou. Naproti tomu u nových bytů se cena meziročně zvýšila o 4 procenta a ceny zůstanou stabilní. Cenové nůžky mezi novými a starými byty se tak ještě více rozevřou a budou lépe odrážet diametrálně lepší kvalitativní standard nových bytů, které jsou navíc až o polovinu méně energeticky náročné než například starší panelové byty,” uzavírá Kunovský.