V Evropě možná začíná boj o budoucnost sociálních sítí
Premiér Andrej Babiš se vyslovil pro zákaz používání sociálních sítích pro děti do 15 let. Má podporu řady odborníků, byť existují i hlasy opačné. Zpravidla říkají, že děti svoji pozornost jen vrhnou jinam. Ať tak či onak, nějak se stalo, že mnozí politici začali tento negativní fenomén řešit. Přičemž nejde jen o děti. A podle serveru The Brussels Times se giganti, kteří je provozují, začínají bránit.
Web cituje zprávu Corporate Europe Observatory, podle níž se velcí hráči začali tvrdě bránit proti opatřením speciálně navrženým návykovým algoritmům. To je pro ně možná důležitější než jen samotná regulace u dětí. Ta má minimálně dvě úskalí. To první spočívá ve schopnosti lidí takovou regulaci obejít. Pokud tedy nechceme dojít do fáze, že každý mobil, tablet či počítač bude při přihlášení na vyjmenované sítě povinně sledovat obličej uživatele. A to asi nechceme.
Tím druhým je fakt, že děti mohou přejít ze „socek“ jinam, kde budou dál posilovat svoji závislost a kazit si oči. Třeba do online her, nebo na různé neregulované streamovací platformy, které se rády chytí příležitosti.
Přesto velká část odborníků myšlenku podporuje. Například ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb Matěj Hollan také upozorňuje, že téměř ve všech anketách se veřejnost vyslovuje valnou většinou pro. „To poškození malých dětí v základní škole tvrdou závislostí je enormní a celá moderní adiktologie stojí na tom, že v ranném dospívání drogy a závislosti dětem do ruky nepatří. Někdy od 16. roku se bavme o tom, jak s tím začínat, edukovat, netabuizovat, nebýt směšní tím, že v 17 letech se nepije pivo a nečumí na porno, ale fakt ne ve 12 letech!!! Tam funguje pouze to, aby byla co nejmenší dostupnost,“ napsal mimo jiné na Facebooku.
Dnes už regulace funguje v Austrálii a v řadě dalších zemí se chystá. Ve Francii, Velké Británii, severských státech i jinde. Je tu ale ještě druhá věc. Podle The Brussels Times Evropská komise zvažuje ambiciózní opatření k zastavení návykového designu na sociálních sítích. Už dnes přitom využívá zákon o digitálních službách Digital Services Act. Právě před týdnem konstatovala, že je s ním v rozporu TikToku, a to právě kvůli návykovému designu. Nezavádí prý rozumná, přiměřená a účinná opatření ke zmírnění rizik z něj vyplývajících.
„V této fázi se Komise domnívá, že TikTok musí změnit základní design své služby. Například postupným deaktivováním klíčových návykových funkcí, jako je „nekonečné rolování“, zavedením efektivních „přestávek u obrazovky“, a to i v noci, a úpravou systému doporučování,“ píše se ve zprávě s tím, že jde pouze o předběžný názor.
Zdá se tedy, že chce jít ještě dál. Ačkoliv v posledních letech se těžko člověk vyhne dojmu, že komise by nejraději regulovala úplně všechno, tady asi je na místě postupovat s odsudkem pomalu. Nárůst nelátkových závislostí a ztráta sociálních kompetencí nejsou ničím, co bychom museli složitě zjišťovat průzkumy. Stačí se podívat kolem sebe. Otázkou je, zda za tím stojí jen sociální sítě, nebo celý online svět.
Každopádně právě na „socky“ poukazuje velká část výzkumů i odborníků. „Návykové designové strategie na sociálních sítích mohou vést k nutkavým vzorcům užívání, které negativně ovlivňují zdraví, produktivitu a celkovou kvalitu života uživatelů. Mezi tyto strategie patří ‚nekonečné rolování‘ kanálů, funkce ‚automatického přehrávání‘ obsahu a reklamy nebo push notifikace, které vyzývají k okamžité akci prostřednictvím uměle vytvořené naléhavosti. Navzdory rostoucímu povědomí o těchto rizicích, která postihují zejména děti a mladé lidi, zůstávají regulační opatření omezená,“ uvádí se například na stránkách Institute for Advanced Studies ve Vídni.
Podle bruselského webu jsou zástupci provozovatelů v Bruselu jako doma. Poukazují mimo jiné na to, že regulace je zhoubou evropské ekonomiky. Na čemž něco je. Otázka zní, zda právě toto je exemplární případ. A také, zda jde o zdraví a kompetence Evropanů. Mohlo by jít třeba o závislost na obchodních gigantech z USA?