Úrokové sazby ČNB zůstaly na 4 procentech
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 4 %, diskontní sazba na 3 % a lombardní sazba na 5 procentech.
Toto rozhodnutí bylo očekáváno většinou tržních analytiků. „Zdá se totiž, že mezi členy bankovní rady panuje přesvědčení o potřebě krotit nejen skutečnou inflaci, která opět vykazuje rostoucí tendence, ale i inflační očekávání, která by se mohla v negativním případě vychýlit výše,“ napsal Vít Mikušek, analytik Raiffesenbank.
Během jednoho roku ČNB postupně snížila čtrnáctidenní repo sazbu ze 7 % na současná 4 procenta. „Tam pro tuto chvíli cesta končí. Z vyjádření členů bankovní rady v posledních dnech se tato varianta zdála velmi pravděpodobná a dnes došla svého naplnění,“ konstatuje David Eim, místopředseda představenstva investiční společnosti Gepard Finance.
Většina členů bankovní rady se v první polovině prosince vyslovovala v tom duchu, že se bude ohledně nastavení sazeb rozhodovat až na samotném zasedání, když argumentovala především stále vyšší inflací ve službách. Například viceguvernérka Eva Zamrazilová však jasně oznámila, že stejně jako v listopadu bude i v prosinci hlasovat pro stabilitu sazeb. Na začátku prosince navíc došlo k personální změně v bankovní radě, když radu opustil Tomáš Holub, který byl jednoznačně nevýraznějším zastáncem rychlého snižování sazeb v průběhu letošního roku. Konkrétně na dnešním zasedání hlasovalo 5 členů bankovní rady pro stabilitu sazeb a 2 členové pro snížení sazeb o 25 bodů.
„Dnešní rozhodnutí odráží výhled inflace. Podle aktualizované prognózy by se měla inflace od druhého čtvrtletí příštího roku pohybovat mírně nad dvouprocentním cílem, a to až do konce roku 2026. Cílem rozhodnutí je, aby inflace byla stabilizovaná v okolí dvouprocentního cíle,“ prohlásil k rozhodnutí bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl. „To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová aktivita zůstala umírněná. Tím měnová politika přispěje k dalšímu poklesu inflace.“
Cedulová banka očekává krátkodobé zvýšení inflace, ale brzy by se měla vrátit k horní hranici inflačního cíle. Podle Michla bude bankovní rada nadále vycházet z nově dostupných dat a posuzovat vývoj kurzu koruny, působení fiskální politiky, napětí na trhu práce i vývoj zahraniční poptávky.
„To, že si dají centrální bankéři ve snižování sazeb v prosinci pravděpodobně pauzu, již dopředu avizovaly rozhovory s členy bankovní rady. Ostatně i okamžitá reakce koruny byla po dnešním rozhodnutí ČNB nevýrazná a koruna vůči euru posílila jen marginálně,“ poznamenal Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. „Bankovní rada dnes sice snižování sazeb přerušila, ale rozhodně neukončila. Uvolňování měnové politiky bude v příštím roce pokračovat, přičemž však ČNB bude sazby snižovat pozvolněji, než tomu bylo letos. Důležitým vodítkem bude pro bankovní radu hned zkraje roku lednová inflace, a to jak samotná výše, tak i její struktura. Osobně po větší část příštího roku očekávám pokračující anemický růst domácí ekonomiky, což bude bankovní radu v kombinaci s ustupujícími inflačními tlaky tlačit ke snížení hlavní úrokové sazby až na 3 procenta.“
