Ukrajinští uprchlíci vytvářejí tlak na realitní trhy v Německu, Polsku a ČR
Ukrajinští uprchlíci vytvářejí tlak na realitní trhy v hostitelských zemích. V Německu, Polsku a v České republice byty chybějí a ceny nájmů rostou. Informuje o tom agentura Reuters.
Od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, tuto zemi opustilo zhruba 4,5 milionu lidí. Více než polovina našla útočiště v sousedním Polsku, kde už žila největší ukrajinská diaspora.
Podle Marcina Janczuka, který pracuje v realitní společnosti Metrohouse Franchise, by polský trh s komerčním ubytováním musel hned přidat půl milionu bytů, aby uspokojil všechny uprchlíky, kteří do země zatím přišli.
„Odhadujeme, že v (polských) největších městech jsou aktuálně ceny nájmů zhruba o 20 procent vyšší než na začátku roku,“ řekl Janczuk s tím, že příliv uprchlíků je jen jedním z mnoha důvodů nárůstu.
Sebastian Wunsch z institutu GEWOS, který se zabývá průzkumem trhu s bydlením, říká, že v Německu by se v důsledku náporu ukrajinských uprchlíků mohlo poptávat o 200 000 až 400 000 tisíc bytů více. Největší zájem bude přitom o už nyní přelidněná města.
Poté, co Německo během uprchlické krize v roce 2015 přijalo milion uprchlíků, vzrostlo nové nájemné v letech 2015 až 2018 o 3,5 procenta ve srovnání s 2,5 procenta v letech 2011 až 2014, řekl.
O rostoucím zájmu o pronájmy informují i čeští realitní agenti. „Nárůst je několikanásobný,“ řekl Reuters Artem Egorov z realitní kanceláře Chirš.
Komentář SH
Nárůst zájmu o nájemní bydlení souvisí zatím jen velmi okrajově s ukrajinskými uprchlíky. Tlak na nájemní bydlení v ČR (a dost možná, že i v ostatních zemích citovaných ve zprávě) vytváří prudký (inflační) růst cen rezidenčních nemovitostí, které odrazují i střední třídu od nákupu vlastního bydlení (v ČR i nově uplatňované regulace Českou národní bankou na hypoteční úvěry). Tím posouvají tento segment zákazníků z trhu vlastnického bydlení na trh nájemního bydlení. Imigranti z Ukrajiny, až na statisticky nevýznamné výjimky, zatím nejsou v ekonomické situaci, aby ovlivnili trh komerčních nájemních nemovitostí. Čemuž napovídá i sociologická skladba imigrantů (většinou ženy s dětmi, senioři…). I těm, kteří se rozhodnou se nevrátit a usadit se v cílových zemích, tedy i u nás, ještě chvilku potrvá, než budou schopni se z „ubytování“ či poskytnutého „přístřeší“ přesunout na trh nájemního bydlení. Ale ta doba jistě přijde a nastane tlačenice…
Do České republiky s 10,7 milionu obyvatel přišlo podle vládních odhadů něco přes 300 000 uprchlíků z Ukrajiny. V Německu představuje počet přijatých ukrajinských uprchlíků jednu osmdesátinu obyvatelstva, v Polsku ale tvoří už více než jednu patnáctinu.
S tím, jak se válka vleče, není jasné, kdy by se uprchlíci, z nichž většinu tvoří ženy, děti a starší lidé, protože muži pod 60 let museli zůstat a bojovat, mohli vrátit. Není ani jasné, v jakém stavu jejich domovy budou. Vzniká tak potřeba řešit jejich bydlení dlouhodobě.
Údaje sice potvrzují vyšší tlak na ceny nemovitostí a nájmů, ale také ukazují, že uprchlíci v konečném důsledku ekonomikám hostitelských zemí prospívají. Řeší nedostatek pracovních sil, zakládají firmy a přispívají k výběru daní, uzavírá agentura Reuters.
