Trump dal zelenou kryptodolaru. Končí SWIFT?
Americký prezident Donald Trump v pátek 18. července podepsal a uvedl v platnost úplně první větší zákon, který reguluje kryptoměny. Někteří to vnímají jako první krok směrem k legitimizaci kryptoměnového ekosystému. Takzvaný GENIUS Act (Guiding and Establishing National Innovation for U.S. Stablecoins) byl schválen v kongresu velkou většinou, a to i ze strany demokratů, což poukazuje na obecně vnímanou užitečnost zákona.
Trump prohlásil, že „…tohle může být největší technologickou revolucí ve financích od počátku samotného internetu“, a někteří členové jeho administrativy považují zákon za velmi podstatný pro uchování konkurenceschopnosti amerického dolaru. Tato legitimizace může přidat na serióznosti a důvěryhodnosti kryptoměn, což také odráží například současný zvýšený zájem o bitcoin, či ethereum, ať už ze strany institucionálních ale i soukromých investorů.
GENIUS Act si neklade za cíl vytvořit nový oficiální vládní kryptodolar, ale spíše regulovat již existující soukromé vydavatele dolarem krytých tokenů neboli stablecoinů. Zákon zavádí jasná pravidla pro emitenty dolarových stablecoinů výměnou za oficiální licencování jejich tokenů. Ty tak musí být plně kryté skutečnými dolary nebo vládními dluhopisy, musí podléhat dohledu a pravidelným auditům. Tento zákon pravděpodobně urychlí již tak dynamickou adaptaci stablecoinů, které nově budou regulované a tedy bezpečnější, transparentní a pod kontrolou.
Co je to Stablecoin?
Stablecoin je digitální token postavený na stejné blockchainové technologii jako například Bitcoin, ale na rozdíl od bitcoinu se jeho cena téměř nehýbe. Principem stablecoinu je totiž navázání hodnoty tokenů na hodnotu podkladového aktiva, nejčastěji na americký dolar v poměru jedna ku jedné. Tyto tokeny se tak stávají „digitálními dolary“. Vydavatel těchto stablecoinů může být kdokoliv a v principu by měl být každý token kryt skutečným dolarem, který vydavatel pak drží jako kolaterál na bankovním účtu, nebo v krátkodobých amerických dluhopisech. Tím pádem ho uživatelé mohou kdykoli směnit zpět za dolary. Stablecoiny mají tu výhodu, že s nimi lze rychle, levně a jednoduše provádět mezinárodní transakce mimo SWIFT (mezinárodní platební systém), nebo s nimi lze jednoduše obchodovat s kryptoměnami. Trh se stablecoiny v posledních letech rychle získává na popularitě, drtivá většina se opírá o americký dolar a globální objem transakcí ve stablecoinech se jen v první polovině letošního roku odhaduje na 4,6 bilionu dolarů. V celém roce 2024 se jednalo o 5,7 bilionu dolarů. Stablecoiny hojně vyhledávají například i obyvatelé rozvojových zemí, kteří nedůvěřují vlastním národním měnám a mají ztížený přístup k bankovnictví.
Pokračující legislativní podpora stablecoinů časem povede k odklonu mnoha lidí od systému SWIFT za účelem uspokojení svých mezinárodních transakčních potřeb. Na první pohled to vypadá, že si Spojené státy americké tímto výrazně uškodí, protože jim starý systém SWIFT poskytoval mnohá privilegia. Ovšem pravdou je, že tuto inovaci nelze zastavit, neboť zastaralý systém korespondenčních bankovních transakcí je drahý, pomalý a neefektivní. Rozumným řešením je místo pracného zachraňování starého platebního systému ujmout se vedení v tom novém. Mnohá privilegia systému SWIFT se pod právě schválenými zákony pouze přesunou do světa kryptoměn. Jinými slovy, licencovaní vydavatelé stablecoinů budou muset identifikovat své klienty, provádět kontrolu ve spojitosti s praním špinavých peněz a hlavně budou muset zmrazit, nebo konfiskovat majetek uživatelů tokenů na povel americké vlády. Ačkoli se na první pohled může zdát, že si USA pod sebou podřezávají větev, lze o nové legislativě uvažovat jako o pouhé aktualizaci starého modelu SWIFT.
Zájem bude o dolar i dluh
Mimo jiné si od toho američtí vládní představitelé slibují zvýšený globální zájem o americký dolar, a tedy i o americký dluh. Jak již bylo zmíněno, vydavatelé stablecoinů musí držet skutečné dolary jako kolaterál a jednou z možností je koupit za tyto peníze krátkodobé pokladniční poukázky USA, aby se tento kolaterál úročil. To zvýší zájem o americký dluh, což je podstatný faktor teď, když USA čelí problémům se zadlužením a již naznačily, že se budou pokoušet přesunout splatnost svého dluhu směrem ke krátkodobým dluhopisům. To je jeden z hlavních důvodů, proč Donald Trump tlačí na americkou centrální banku (Fed), aby okamžitě snížila úrokové sazby, i když tomu ekonomické podmínky nesvědčí. Zkrácení splatnosti amerického dluhu povede k levnějšímu financování v soukromém sektoru a také alespoň opticky prodlouží solventnost Spojených států.