Třetinu Prahy může ohřát bezemisní teplo z odpadních vod
Ústřední čistírna odpadních vod v Praze-Bubenči (ÚČOV) se zanedlouho stane významným dodavatelem tepla. Zelenou dostal zelený projekt, jenž využije teplo z odpadních vod. Plánované energocentrum téměř odstaví dva plynové zdroje: výtopnu Juliska a teplárnu Veleslavín. Obě nyní pro výrobu tepla a elektřiny využívají zemní plyn.
Energocentrum ÚČOV k výrobě tepla využije relativně vysokou teplotu odpadních vod, které do čistírny přitékají a jež po vyčištění mají stále teplotu kolem 15 °C. Za pomoci soustavy vysokokapacitních tepelných čerpadel o výkonu dvakrát 90 MW se jejich teplota zvýší až na 110 °C a bude se dodávat do systému centrálního zásobování teplem. V první etapě do oblasti Juliska-Veleslavín, ve druhé do Holešovic a do oblasti Bubny-Zátory, kde se v příštích letech předpokládá rozsáhlá developerská výstavba bytů a kde by zanedlouho mohlo využívat teplo z čistírny až 100 tisíc obyvatel. Celkem by ÚČOV měla zásobit teplem až 200 tisíc domácností. V plánu je rovněž výroba a rozvod chladu.
Koncept má dva zásadní významy. V první řadě sníží na minimum spotřebu zemního plynu a tím také závislost na jeho nejistých dodávkách a nejistých cenách. Výtopna Juliska bude zcela odstavena, teplárna Veleslavín zůstane jako záložní zdroj. Počítá se, že spotřeba zemního plynu v ní klesne téměř na polovinu současného stavu. Druhý význam spočívá v ozdravění pražského ovzduší. Výrazně se sníží zejména plynné emise oxidu uhelnatého a oxidů dusíku. Praha se pohybuje na hranici koncentrací povolených Světovou zdravotnickou organizací (WHO), přičemž největším emitentem je doprava. Eliminace emisí dvou velkých stacionárních zdrojů tak hlavnímu městu výrazně uleví. Do značné míry se také sníží dodávky tepla z elektrárny Mělník, která zásobuje pravobřežní část Prahy a jež funguje na bázi hnědého uhlí. Podle informací ČEZ však má být tento zdroj cca do roku 2030 přestavěn na zemní plyn.
Čistírna odpadních vod by měla zásobit teplem až 200 tisíc domácností
„Bubny-Zátory jsou největším brownfieldem takřka v centru města, na kterém do budoucna vznikne živá čtvrť až pro 25 tisíc obyvatel. Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie,“ řekl ředitel IPR Ondřej Boháč již dříve v rozhovoru pro deník e15.. „I proto je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro správný rozvoj. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním ze zásadních projektů, které v dnešní společensko-politické situaci rezonují ještě silněji. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální.“
Energocentrum bude zřízeno v nové budově na levém břehu plavebního kanálu Troja, na pozemku sousedícím s historickou čistírnou odpadních vod Bubeneč. Tyto pozemky jsou v majetku hlavního města Prahy, které bude investorem celého projektu. Dalšími zúčastněnými subjekty jsou Pražská vodohospodářská společnost, Pražská teplárenská, Veolia Energie Praha, Pražská plynárenská, Pražská energetika Distribuce, Pražské služby – závod ZEVO Malešice, ČEZ – Elektrárna Mělník a další. Jednají ve shodě jako neoficiální sdružení platforma pro energetiku.
Investiční náklady jsou odhadovány na 5,5 mld. Kč, v obou etapách až na 7,5 miliardy korun bez DPH. Platné ekologické a energetické posudky konstatují, že projekt je způsobilý požádat o dotaci z fondu EU v rámci programu Modernizačního fondu – Modernizace soustav zásobování tepelnou energií (HEAT). Získání dotace (max. 45 % nákladů) je podmínkou ekonomické návratnosti, která se počítá nejméně na 30 let. Vzhledem k životnosti hlavních investic (počítané až na 50 let) a k nejistým cenám energie (plynu a elektřiny) se ekonomické parametry projektu budou v čase měnit.
Po stránce energetické bezpečnosti a ekologie však přínosy projektu vysoce převyšují náklady a jsou v čase neměnné. ÚČOV v Bubenči ročně proteče zhruba 100 milionů metrů krychlových odpadních vod. Podle energetických odborníků každý metr krychlový obsahuje více využitelné energie, než třeba jeden kubický metr zemního plynu.
Centrálního zásobování teplem nyní využívá přibližně půl milionu Pražanů a mnoho firem. Většinu tepla pro Prahu (zejména pravobřežní) vyrábí první blok Elektrárny Mělník a dodává ho dálkovým teplovodem, jenž byl postupně zprovozněn na přelomu 80. a 90. let minulého století.
Odstavení velkých fosilních zdrojů jsou hlavní opatření, kterými chce Česká republika dosáhnout splnění svých klimatických závazků. Hlavní město Praha v roce 2021 přijalo Klimatický plán Prahy do roku 2030, jehož je energocentrum v Bubenči součástí.