Švýcaři se bojí záplav. Ohrožený je každý sedmý člověk!

Ačkoliv by jeden řekl, že když ve Švýcarsku prší, steče voda do jiných států, čtyři z pěti obcí této země zažily za posledních 40 let záplavy. Země řeší, co s tím i s ohledem na změnu klimatu. O tématu se rozepsal web Swissinfo.ch.

Švýcarský federální institut pro výzkum lesa, sněhu a krajiny (WSL) konstatuje, že povodně jsou ve Švýcarsku přírodním nebezpečím s nejvyššími škodami. Ta ze srpna 2005 způsobila vůbec největší zaznamenanou v databázi – přibližně 3 miliardy švýcarských franků (3,3 miliardy USD).

Swissinfo připomíná, že problém sužuje celý svět a řada zemí vůči němu přijímá množství opatření. Například Dánové se snaží Kodaň přeměnit na „houbu.“ Tedy přebudovat veřejné prostory tak, aby dokázaly vodu absorbovat a zadržovat. Austrálie řeší problém už od 80. let. Zelenými střechami, propustnými chodníky, mokřady a nádržemi na vodu. Zkrátka aby se voda co nejméně koncentrovala v tocích. Podobně pracují v Singapuru, dokonce i v Číně. Boj se záplavami se stává důležitým prvkem urbanismu.

Švýcarsko podle webu zaostává a začalo problém řešit až v roce 2018. Náklady na protipovodňovou ochranu rostou, ale nestačí. Mezitím stále méně sněží a více prší. „Asi dvě třetiny (62 %) budov jsou vystaveny povrchovému odtoku a každý sedmý člověk ve Švýcarsku žije v budově vystavené záplavám,“ napsal web.

Snahy akademiků a výzkumníků, aby samosprávy využily nejmodernější modely pro předvídání problémů a například optimalizaci využití dopadního potrubí, se zatím míjejí účinkem. „Stejně jako v jiných zemích s federálními politickými systémy, jako je Německo nebo Rakousko, se švýcarský management povodňových rizik vyznačuje složitým rozdělením odpovědností napříč různými úrovněmi a sektory vlády. Zavedení inovativního přístupu k vodnímu hospodářství a vodnímu stavitelství se navíc dotýká oblastí, jako je urbanismus, energetika, ochrana přírody a mnoho dalších,“ uvádí Swissinfo.

Švýcarsko je vnitrozemský stát, který se nemůže spoléhat na přímořské ochlazování. Proto se stále více střídají dlouhá období suchých a horkých dní s přívalovými bouřkami. Připomíná to de facto i Českou republiku. Zatímco řada lidí se domnívá, že poslední desetiletí málo prší, ve skutečnosti je problém spíš jinde. Prší méně, ale ne o moc. Zato se deště stále více koncentrují do určitých oblastí a období. Přívalové lijáky pak vysušená a mnohde i vlivem urbanizace či hospodaření poničená krajina nedokáže přijmout. Jak vidno, zatím se moc nepoučili ani ve Švýcarsku.