Strop na ceny plynu může energetickou krizi ještě zhoršit
Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.
Evropské státy v pondělí dosáhly dohody o zavedení stropu na ceny zemního plynu, a ukončily tak měsíce politických sporů o to, zda zasáhnout do svého energetického sektoru. Tento mechanismus sice podle expertů může pomoci zabránit extrémním výkyvům cen, může ale způsobit, že region bude zranitelný vůči nedostatečným dodávkám a silnější konkurenci z Asie.
Podle analytiků investiční banky Goldman Sachs hrozí, že cenový strop bez souvisejícího omezení poptávky zhorší deficit dodávek plynu do Evropy tím, že podpoří spotřebu. To by mohlo v příštím roce omezit celosvětovou nabídku a v nejhorším případě donutit vlády k přídělovému systému.
Omezení také dovozcům plynu zkomplikuje rozhodování, když budou chtít výrazněji zvýšit nabídku a zajistit si dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Obchodníci už varovali, že lodě s nákladem LNG by mohly začít upřednostňovat asijský trh na úkor evropského, pokud budou ceny plynu v Asii nad limitem, který si stanovila EU. Jak se totiž v Asii uvolňují omezení zavedená kvůli šíření covodu-19 a obnovuje se ekonomická aktivita, zvyšuje se tam i poptávka po energii všeho druhu.
„Schopnost Číny obnovit růst je důležitým otazníkem,“ řekl vedoucí obchodování ve společnosti Vattenfall Energy Trading Frank van Doorn. Cenový strop zavedený v EU podle něj nyní trh neovlivňuje, ale obchodování se kvůli němu prodraží.
Cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se dnes odpoledne pohybovala kolem 106 eur (asi 2560 Kč) za megawatthodinu (MWh), a proti pondělí tak vykazovala více než tříprocentní pokles. Cena je nyní zhruba na měsíčním minimu. Na začátku prosince se dostala ke 150 eurům, pak ale začala klesat, podle analytiků právě v souvislosti s očekávaným zavedením stropu.
Země EU se dohodly, že cenový strop by se měl automaticky aktivovat, když cena termínových kontraktů v TTF tři dny po sobě překročí 180 eur za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně LNG činit nejméně 35 eur. Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat kontrakty, kde cena plynu o 35 eur překročí cenu LNG. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Cílem tohoto dynamického limitu je podle bruselských úředníků zajistit, aby evropský trh zůstal pro dodavatele atraktivní.
Dovozci LNG v Evropě a v Asii ale soutěží o dodávky od stejných vývozců, jako jsou Spojené státy a Katar. Jednou z výhod tohoto omezení podle analytiků je to, že by mohlo snížit pravděpodobnost neřízených nabídkových válek – a prudkých nárůstů cen – u dodávek k okamžitému dodání mezi těmito dvěma regiony. Ceny LNG v Asii úzce sledují pohyb cen v Evropě, přičemž oba trhy se v posledním roce těsně propojily.
„Pokud zůstanete na úrovni cen LNG, můžete stále přilákat dodávky,“ říká šéf obchodování v nizozemské energetické společnosti PZEM Niek van Kouteren. „Spíše se obávám zvýšených požadavků na marže, a tím i mnohem nižší likvidity a přesunu z burz na mimoburzovní obchodování,“ dodal.
Další experti upozorňují, že omezení destabilizuje trh a že je důležité, aby obchod s plynem zůstal transparentní, neomezený a nediskriminační. Pokud by byl cenový strop zaveden na začátku letošního roku, byl by v srpnu a v září využit po dobu přibližně 40 dní.
Cenový strop oslavuje několik asijských dovozců LNG, kteří se podle obchodníků stali obětí dominového efektu prudkého růstu cen pro evropský trh po ruské invazi na Ukrajinu. Ceny na promptním trhu v Asii se letos pohybovaly v rozmezí od 19 do rekordních 85 dolarů za milion britských termálních jednotek (mmBtu), což donutilo několik dovozců s nedostatkem hotovosti zastavit plány na nákup suroviny. Cena 85 dolarů za mmBtu je ekvivalentem 290 dolarů za MWh, respektive zhruba 272 eur za MWh při použití aktuálního kurzu. Na evropském trhu se cena plynu v létě krátce dostala až ke 345 eurům za megawatthodinu.
Cena plynu pro evropský trh se začala výrazněji zvyšovat loni na podzim, kdy se megawatthodina v TTF prodávala zhruba za 40 eur. Před dvěma lety se pohybovala kolem 15 eur. Do konce loňského roku cena přechodně vystoupila nad 130 eur/MWh, než se letos v lednu vrátila k 60 eurům. Podle analytiků patří k hlavním příčinám růstu cen politika Evropské unie a její snaha co nejrychleji se zbavit fosilních paliv bez adekvátní náhrady. Další silný růst cen přišel na konci února po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
