Státní banka nepohnula s úrokovými sazbami
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) tak zůstává na 3,75 %, diskontní sazba na 2,75 % a lombardní sazba na 4,75 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech 7 členů bankovní rady.
Podle Bankovní rady rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizace prognózy sekce měnové by se po celý letošní rok měla inflace pohybovat mírně nad 2 % a v příštím roce se snížit k inflačnímu cíli. Přetrvávají ale proinflační rizika, která vyžadují pokračující působení mírně restriktivní měnové politiky.
Inflační rizika se zvýšila
Zvýšený zůstává i nadále zejména růst cen služeb, který odráží jak minulé nákladové šoky, tak aktuálně svižný růst mezd v tomto sektoru. Od minulého měnového jednání došlo také k podstatnému nárůstu rizik spojených se zvyšováním cel ve světě. Případné zavedení odvetných cel na dovoz z USA by působilo ve směru vyšších cen dovážených výrobků. Vedle toho nově oznámené plány ohledně fiskální expanze v Německu snižují pravděpodobnost negativního scénáře výrazného poklesu německé ekonomiky. Proinflační bilance rizik výhledu plnění inflačního cíle se tak zvýšila.
Cílem ČNB je, aby v této situaci nerostlo množství peněz v ekonomice a aby tak úvěrová dynamika zůstala umírněná.
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko větší setrvačnosti růstu cen služeb a potravin. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem jsou také zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Na delším horizontu je proinflačním rizikem možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Proinflačním rizikem ze zahraničí, zejména v krátkém horizontu, je riziko eskalace obchodních válek. Ty by v delším období mohly vést ke zpomalení globální hospodářské aktivity. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády.
Investice jsou slabé, trh práce napjatý
HDP v posledním čtvrtletí 2024 vzrostl v meziročním vyjádření o 1,8 %. Růst byl o 0,4 procentního bodu rychlejší, než předpokládala únorová prognóza. „Překvapila zejména spotřeba domácností, jejíž oživení nabírá na síle. Naproti tomu zahraniční poptávka zůstává slabá, což spolu s utlumeným sentimentem vede k nízké investiční aktivitě firem,“ upozorňuje ČNB.
Napětí na trhu práce dále přetrvává. Průměrná mzda v tržních odvětvích rostla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 8,3 %, tedy o 0,6 procentního bodu rychleji, než předpokládala prognóza.
Inflace se od loňského ledna pohybuje v tolerančním pásmu cíle ČNB a v průměru loni dosáhla 2,4 %, tedy nejnižší hodnoty za posledních šest let. Na začátku letošního roku se inflace vyvíjela zhruba v souladu s prognózou. Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb, do něhož se promítá rychlý růst mezd.
Rozhodnutí Bankovní rady nehýbat s úrokovými sazbami bylo většinou tržních analytiků očekáváno. „Tomuto kroku napovídaly i nedávné výroky členů bankovní rady o tom, že se podle jejich vyjádření sazby již blíží takzvané neutrální sazbě. Pro trhy je to vlastně dobrá zpráva. Stabilní prostředí úrokových sazeb prospívá všem účastníkům. Věřitelé i dlužníci vědí, na co se mohou spolehnout a s čím počítat,“ říká Martin Novák, hlavní analytik společnosti Broker Consulting.
„V posledních dvou měsících sice klesá inflace a v únoru ceny vzrostly meziročně jen o 2,7 %, ale to je stále příliš mnoho. Největší zdražování bylo v prosinci 2024, kdy ceny šly nahoru o 3 procenta. I z toho je patrné, že jsme mnohem výš, než si přeje ČNB,“ říká Tomáš Volf, analytik společnosti Citfin. „Nižší sazby by ekonomice jen prospěly. Je třeba ji rozhýbat a levnější peníze by tomu pomohly, ale to se zatím nestane právě kvůli vysoké inflaci. Loni domácí ekonomika vzrostla jen o 1 %, což je velmi málo.“
David Eim, místopředseda představenstva Gepard společnost Finance, k tomu dodává: „Střadatele jistě potěší, že úrokové sazby na spořicích účtech jim jejich banka pravděpodobně nesníží. A kdyby přece, konkurence ráda nabídne lepší alternativy. Na druhou stranu klienti se zájmem o úvěry nemusí být zklamaní. Sazby vyhlašované ČNB jsou krátkodobé a na nastavení úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů a tím spíše hypoték nemají přímý dopad.“
