Statistici zpřesnili hospodářský růst: bylo to trochu lepší
Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,6 procenta. Podle dřívějšího předběžného odhadu měla ekonomika meziročně růst jen o 0,4 procenta. Novou zprávu vydal Český statistický úřad.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 2. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 0,1 procenta. K mezičtvrtletnímu růstu přispěla hlavně skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 2,3 %). Dařilo se také peněžnictví a pojišťovnictví a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem. Negativní vliv měl zpracovatelský průmysl (pokles o 1,7 %).
Podobně meziroční vývoj hrubé přidané hodnoty (+0,1 %) pozitivně ovlivnila zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 2,3 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (+7,3 %). Negativní vliv měl průmysl (-2,5 %) a stavebnictví -0,1 p. b. (-2,4 %).
„Ve 2. čtvrtletí vzrostl výkon české ekonomiky mezičtvrtletně o 0,3 %. Hlavními faktory růstu byly zejména rostoucí výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého fixního kapitálu. Naopak negativní vliv měla změna stavu zásob,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Meziroční růst HDP (+0,6 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností +1,2 procentního bodu, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,8 p. b., tvorba hrubého fixního kapitálu +0,4 p. b. a zahraniční poptávka +0,3 p. b. Změna stavu zásob měla negativní vliv -2,1 p. b.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 2 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o 0,2 % a meziročně o 1 procento. Meziročně rostly zejména výdaje za nákup předmětů krátkodobé spotřeby a služeb. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1,5 % a meziročně o 4,3 procenta.
Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,9 % a o 0,7 % meziročně. Meziročně rostly investice do obydlí, ostatních budov a staveb, dopravních prostředků a produktů duševního vlastnictví. Klesly investice do ICT a ostatních strojů a zařízení. Změna stavu zásob činila +8,1 mld. Kč, což však bylo o 27,1 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 143 mld. Kč, bylo tak o 45,4 mld. Kč vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 0,6 procenta. V meziročním srovnání vzrostl o 0,4 % zásluhou rostoucího vývozu služeb o 6,8 procenta. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 0,7 % a meziročně klesl o 1,5 procenta.
Z hlediska cenového vývoje ve 2. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 4,2 procenta.
Objem mzdových nákladů ve 2. čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,5 procenta. Celková zaměstnanost vzrostla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5 % a meziročně o 0,2 %. Celkem bylo odpracováno o 0,5 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně méně o 1 procento.
České ekonomice pomáhá držet se v plusových hodnotách hlavně to, že se zvedá ochota lidí utrácet. Ještě více než občané ovšem utrácela vláda, což před volbami není nic neobvyklého.
VYšší spotřeba domácností podpořila také investice (růst hrubé přidané hodnoty – HPH) ve službách, obchodu, dopravě a pohostinství. Naopak silná nejistota pokračuje v průmyslu, kde HPH roste nepatrně, do ICT, strojů a zařízení klesá. Pokles vykázalo také stavebnictví. Fakticky tak pokračuje zmenšování průmyslu v české ekonomice.
„V případě průmyslu všechny pozitivní impulsy dusí obavy z toho, co v příštích letech udělá Green Deal nejen s odvětvím průmyslu, ale hlavně energetiky. Stavebnictví se kromě drahých hypoték dotýká také zeleného tažení. Panují totiž obavy z toho, že nároky na novou výstavbu (zateplení, okna, způsob vytápění, rozvody vzduchu…) budou tak vysoké, že to výrazně prodlouží návratnost dané investice,“ soudí Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance.
Trochu překvapivé je zpomalování dynamiky spotřebitelské poptávky – reálné útraty domácností vzrostly mezikvartálně pouze o 0,2 %, což v kombinaci s 5 měsíců klesající spotřebitelskou důvěrou nevypadá příliš optimisticky. „Zdá se, že část domácností začíná mít obavy z udržitelnosti nízké inflace (na dovolených mohly okusit vyšší inflaci služeb) a současně přece jen lehce vzrostla míra nezaměstnanosti. I tak předpokládáme, že vzhledem k vysoké míře úspor a pokračujícímu růstu reálných mezd budou reálné výdaje domácností dál růst,“ komentoval statistické údaje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Ekonomiku v tuto chvíli brzdí slabá poptávka ze zahraničí (daná slabým oživením globální poptávky po průmyslovém zboží) a pokračující pokles zásob. I když meziročně zůstávají příspěvky zahraničního obchodu pozitivní, mezikvartálně rostou vývozy pomaleji než dovozy.“
