Revize snížila růst hrubého domácího produktu

Obrázek: Mediamodifier, Pixabay

Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,2 %. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu domácností a zahraniční poptávkou. Naopak negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu, zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) ve svém zpřesněném výpočtu HDP.

V prvním odhadu na konci dubna ČSÚ česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,4 procenta. Proti poslednímu loňskému čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,5 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) v 1. čtvrtletí klesla mezičtvrtletně o 0,1 % a meziročně o 0,7 procenta. V mezičtvrtletním srovnání převážil negativní efekt především zpracovatelského průmyslu (pokles o 2,1 %) a činností v oblasti nemovitostí (-2 %). Pozitivně působila na vývoj HPH zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 1,9 %).

Meziroční vývoj HPH (-0,7 %) negativně ovlivnil hlavně průmysl (-0,4 p. b., pokles o 1,5 %) a stavebnictví (-0,2 p. b., pokles o 4 %). Dařilo se peněžnictví a pojišťovnictví +0,2 p. b. (+4,9 %).

Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu (HDP) v 1. čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob. Negativně působila tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka.

Meziroční růst HDP (+0,2 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností +1,2 p. b., výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,7 p. b a zahraniční poptávka +2,1 p. b. Negativní vliv měla tvorba hrubého kapitálu -3,8 p. b.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 2,5 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o 1 % a meziročně o 2,1 procenta. Růst nastal zejména u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně vzrostly o 1 % a meziročně o 3,5 procenta.

Tvorba hrubého fixního kapitálu (investice) klesla mezičtvrtletně o 7,9 % a o 2,7 % meziročně. Meziročně klesaly investice do obydlí, ostatních budov a staveb a zejména investice do ICT a ostatních strojů a zařízení. Rostly investice do dopravních prostředků. Změna stavu zásob činila +5,9 mld. Kč, což ale bylo o 51,1 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 131,6 mld. Kč, bylo tak o 69 mld. Kč vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 2,2 procenta. V meziročním srovnání vzrostl o 2,5 %, kde vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu motorových vozidel. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,7 % a meziročně klesl o 1,1 procenta.

„Kondice domácí ekonomiky není nijak zvlášť dobrá. I když dnešní data potvrdila mírný růst, v zásadě stagnujeme, což ve srovnání s ostatními zeměmi, které mají podobné podmínky, znamená propad. Přestože se situace pomalu zlepšuje, není to dost,“ komentuje statistické údaje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Lidé neutrácejí, protože se obávají budoucí ekonomické situace z důvodu rostoucí inflace v posledních měsících a stále příliš vysokých vládních výdajích, které jsou robustní a nad rámec možností země. Klíčová spotřeba Němců je stále v červených číslech a ČNB snižuje sazby jen pomalu. Jedinou skutečně dobrou zprávou je nízká nezaměstnanost, takže lidé mají práci, ale pokud se nezvedne Německo, může nízká aktivita v ekonomice dolehnout i na naše podniky.“

Na straně poptávky držely růst HDP nad vodou rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností. Ty meziročně narostly o 2,1 %. „To není překvapení za situace, kdy u vývoje maloobchodních tržeb už v poslední době stabilně vidíme znaménko plus,“ říká Jiří Cihlář, analytik poradenské firmy Next Finance. „Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí narostly o 3,5 procenta. Tady se dál nešetří. K lepšímu výsledku HDP pomohlo také oživení zahraniční poptávky. Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 131,6 miliardy korun, bylo tak o 69 miliard vyšší než před rokem. Ekonomiku letos jednoznačně podpoří to, že skončilo utahování opasků českých domácností. Jejich útraty budou pozvolna narůstat. Na druhé straně průmysl dál hlásí problémy. Řadě firem dál klesají zakázky a dopadají na ně zvýšené ceny energie. Do toho průmyslu, který lapá po dechu, komplikují život nejrůznější ESG požadavky. Tentokrát český průmysl z nejhoršího nevytáhne ani Německo. Německá ekonomika letos to bude mít plné ruce práce, aby její výsledek za celý rok skončil v plusových hodnotách.“

Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář nečeká od zveřejněné statistiky nějaký impuls ke změně úrokové politiky České centrální banky. „Na dalším zasedání (27. června) očekáváme snížení sazeb o 25 bazických bodů na 5 procent (nyní 5,25 %) a do konce roku pozvolný pokles sazeb k úrovni 4 procenta,“ napsal Sklenář.

Koruna na výsledky HDP výrazně nereagovala a obchodovala se poblíž 24,75 CZK/EUR.