Statistici potvrdili rostoucí inflaci
Spotřebitelské ceny v květnu vzrostly o 0,5 % ve srovnání s dubnem. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v květnu o 2,4 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v dubnu. Český statistický úřad tak potvrdil svůj předběžný odhad.
V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší ceny masa o 1,4 %, nealkoholických nápojů o 2 %, ovoce o 2,2 %, čokolády a čokoládových výrobků o 7,1 %, pekárenských výrobků a obilovin o 0,8 %, sýrů a tvarohů o 1,5 %, brambor o 11,3 % a cukru o 11,1 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 4,2 %, vína o 5,1 % a piva o 1 procento. Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezónní zvýšení cen lázeňských pobytů o 12,5 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 0,3 % a ubytovacích služeb o 1,8 %.
Naopak na meziměsíční snižování celkové úrovně spotřebitelských cen působil v květnu především pokles cen v oddíle doprava, a to především vlivem nižších cen pohonných hmot a olejů o 1,9 %. Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 1,5 procenta.
Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly shodně o 0,5 %.
„Spotřebitelské ceny v květnu zrychlily svůj meziroční růst na 2,4 procenta. Tento růst byl však již desátý měsíc v řadě tlumen cenami pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích v průměru prodávala zhruba za 32,70 korun za litr a benzín Natural 95 přibližně za 33,90 korun. V případě nafty to byla nejnižší hodnota od června roku 2023 a v případě benzinu Natural 95 dokonce od září roku 2021,“ říká Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,6 procentního bodu více než v dubnu. Ke zrychlení meziročního cenového růstu došlo především v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V tomto oddíle zrychlily svůj růst ceny masa na 3,6 % (v dubnu růst o 1,4 %), sýrů a tvarohů na 6,8 % (v dubnu růst o 5,4 %), vajec na 44,3 % (v dubnu růst o 37,1 %), ovoce na 15 % (v dubnu růst o 12,8 %) a čokolády a čokoládových výrobků na 23,4 % (v dubnu růst o 17,8 %). Ceny mouky v květnu meziročně klesly o 7,3 % (v dubnu pokles o 14,2 %) a cukru o 24,4 % (v dubnu pokles o 32,4 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu nadále největší vliv ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (růst o 5,4 %). Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se kromě nákladů vlastnického bydlení zvýšily ceny nájemného z bytu o 5,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 3,5 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 4 procenta. Ceny elektřiny meziročně klesly o 4,6 % a zemního plynu o 8,4 %.
V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 1,9 % a tabákových výrobků o 7,2 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,9 % a piva o 1 %. Vývoj cen v oddíle rekreace a kultura byl ovlivněn především vyššími cenami dovolených s komplexními službami o 4,6 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 4,6 % a ubytovacích služeb o 7,7 %. Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v květnu především ceny v oddíle doprava, a to zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 13,5 procenta.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 4,6 % (v dubnu o 4,1 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí, a také růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,1 procenta.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,9 % a ceny služeb o 4,9 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v květnu 155,0 % (v dubnu 154,2 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v květnu 2,5 % (v dubnu 2,5 %).
„Meziroční dynamika inflace vzrostla na 2,4%, více než jsme původně čekali my i trh,“ přiznává Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. „Za květnovým překvapením jsou při pohledu do struktury opět do značné míry velmi volatilní potraviny, které meziměsíčně zdražovaly výrazněji než jsme původně předpokládali (o 1,3 % meziměsíčně versus 0,9 % naše očekávání). O něco výrazněji ovšem zdražovaly také vybrané služby. Znepokojující z pohledu ČNB bude asi zejména přetrvávající vysoké inflační momentum u imputovaného nájemného – meziměsíční sezónně očištěné anualizované změny za poslední tři měsíce se pohybují okolo 7 procent. Při pohledu do budoucna očekáváme v tomto roce dál poměrně vysokou volatilitu. V nejbližších měsících budou dál k meziroční inflaci přispívat významně potraviny a přidají se ve větší intenzitě některé služby. I v nich může sehrávat roli atypická sezónnost posledních let (zejména v rekreaci a kultuře), a také proto dosáhneme pravděpodobně krátkodobého inflačního maxima v červnu v blízkosti 2,8 procenta. Následně by se inflace v průběhu léta a podzimu měla začít postupně vracet do blízkosti inflačního cíle s tím, jak bude postupně odeznívat silný vliv potravin na meziroční inflaci. Náš letošní odhad pro průměrnou inflaci zatím ponecháváme na 2,3 procenta.“
Podle předběžných výpočtů harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), jímž Eurostat porovnává inflaci v EU, v květnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,5 % a meziročněo 2,3 % (v dubnu o 1,7 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v květnu 2025 za eurozónu 1,9 % (v dubnu 2,2 %), v Německu 2,1 % a na Slovensku 4,3 %. Nejvyšší byla v květnu v Estonsku (4,6 %) a nejnižší na Kypru (0,4 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v dubnu 2,4 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v březnu. Nejvyšší byla v dubnu v Rumunsku (4,9 %) a nejnižší ve Francii (0,9 %). HICP neobsahuje imputované nájemné.