Stát zostřil potírání nelegálního zaměstnávání
Přestože je poptávka trhu po pracovních silách stále vysoká, legální zprostředkování zaměstnání bývá čím dál častěji nahrazováno subjekty, provozujícími vědomě nelegální neboli zastřené zprostředkování zaměstnání. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) proto i díky některým legislativním změnám přitvrzuje při kontrolách těchto subjektů a přichází s inovacemi, které mají pomoct efektivněji postihovat nekalé praktiky. Upozorňuje na to Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS).
Český pracovní trh čelí dlouhodobému problému s nelegálním zaměstnáváním, švarcsystémem a zastřeným zaměstnáváním, někdy také označovaným jako pseudoagenturní. Tento fenomén nejenže deformuje konkurenční prostředí mezi firmami, ale zároveň poškozuje zaměstnance a připravuje státní rozpočet o stovky miliard korun ročně. Trpí i dobré jméno agentur práce, které se chovají odpovědně a férově.
V roce 2022 provedla inspekce práce celkem 18 553 kontrol, z toho 6572 z nich bylo zaměřeno na nelegální zaměstnávání. Výše uložených pokut dosáhla 357 milionů korun. Podle odhadů se na šedém trhu práce v Česku pohybuje až půl milionu lidí a stát kvůli černým pracovním agenturám přichází každý rok na pojistných odvodech a daních odhadem až o 40 miliard korun.
zaměstnavatel spoléhá na to, že inspekce nebude schopna prokázat nelegální činnost
Největší problém je ve zprostředkování zaměstnanců. Na trhu působí firmy, které nemají licenci ministerstva práce a sociálních věcí a jejich podnikatelský model je založen na tom, že neodvádějí za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Díky tomu mohou nabídnout levnější pracovní sílu a zároveň neodvádět daně. Zaměstnavatel, který takové pracovníky využívá, spoléhá na to, že inspekce nebude schopna prokázat, že jde o nelegální činnost.
Zaměstnavatel, tento „koncový uživatel“, však nese za nelegální zaměstnávání stejnou zodpovědnost jako zprostředkovatel, a to díky zákonu o zaměstnanosti, který byl v roce 2021 doplněn o zavedení zodpovědnosti subjektu, který služby zastřeného zprostředkování zaměstnání využívá. „Za přestupek zastřeného zprostředkování zaměstnání nebo za umožnění výkonu zastřeného zprostředkování zaměstnání lze uložit pokutu ve výši 50 tisíc až 10 milionů korun,“ upřesňuje generální inspektor SÚIP Martin Melecký.
Nelegální zaměstnávání má různé podoby. Lidé pracují bez smlouvy a zároveň pobírají sociální dávky. Jiní pracují na živnostenský list (švarcsystém), ačkoliv mají pouze jednoho zaměstnavatele. Velkým problémem je i to, že firmy platí zaměstnancům část mzdy „na ruku“, aby se vyhnuly vyšším odvodům.
Obzvláště kritická situace je ve stavebnictví, gastronomii a logistice. Zaměstnanec má na smlouvě minimální mzdu a zbytek dostává bokem. A pokud se mu něco stane, oficiálně vlastně neexistuje. V lepším případě dostane odškodné „ze solidarity“, v horším případě mu firma sdělí, že si může jít stěžovat kam chce, protože na papíře je vše v pořádku.
Řada případů nelegálního zaměstnávání uniká pozornosti a mnohé subjekty, které ho zprostředkovávají, vědí, jak se vyhnout postihu. Často také bývá velmi obtížné při kontrole prokázat, že k nelegální práci došlo. Od 1. ledna 2025 proto novela zákona o inspekci práce umožňuje kontrolorům při kontrole, případně i před ní, pořizovat audio a video záznamy bez souhlasu kontrolovaných osob, pokud je to nezbytné pro dosažení účelu takové kontroly.
obzvláště kritická situace je ve stavebnictví, gastronomii a logistice
Posiluje se také spolupráce mezi státními úřady. SÚIP i oblastní inspektoráty práce si mohou od nového roku vyžádat od správce daně informace, které jim mohou pomoct při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání. Inspektoráty práce začínají také úžeji spolupracovat s finanční správou. Podle SÚIP mají všechna tato opatření pomoci efektivněji potírat nelegální práci.
Podle APPS by dále mohly v boji proti nelegálnímu zaměstnávání pomoci i tvrdší postihy pro firmy, které využívají šedý trh, nebo povinná registrace všech pracovních zprostředkovatelů. „Pokud by hrozila pokuta v řádu desítek milionů korun, firmy by si dvakrát rozmyslely, zda se nelegálním praktikám vyplatí věnovat. Stejně tak bez licence od státu by firma nemohla zprostředkovávat zaměstnance, což by eliminovalo velkou část praktik zastřeného zprostředkování zaměstnávání,“ doplňuje Ivan Dzido, výkonný manažer APPS.
Asociace poskytovatelů personálních služeb je nezávislou a dobrovolnou zájmovou organizací. Vznikla v roce 2002 a sdružuje nejvýznamnější personální agentury působících na českém i mezinárodním pracovním trhu.