Stát loni vybral do rozpočtu na daních meziročně o 90 miliard korun víc

Stát loni vybral na daních do státního rozpočtu téměř 790 miliard korun, což byl proti předcházejícímu roku nárůst o 90 miliard. Rostly příjmy z většiny druhů daní, propadl se pouze příjem ze spotřební daně z pohonných hmot. Zákon loni dočasně snížil daň z benzinu i nafty v reakci na prudký nárůst jejich cen. Stojí to v návrhu státního závěrečného účtu za loňský rok. Za vyšším výběrem většiny daní stojí podle vlády hlavně oživení ekonomiky. O část výnosu z takzvaných sdílených daní se stát ještě rozdělil s rozpočty obcí a krajů.

Nejvíce vzrostl výběr DPH

Nejvíce vzrostl výběr daně z přidané hodnoty, a to o téměř 47 miliard korun. Státní rozpočet na ní získal přes 345 miliard, i když stát na ní vybral celkově přes 536 miliard korun. Do státního rozpočtu však zamířily jen zhruba dvě třetiny této sumy, protože 25,84 procenta získaly podle rozpočtového určení daní obce a dalších 9,78 procenta kraje. Přes nárůst výběru se státu nepodařilo naplnit plánovaný výběr do státního rozpočtu, a to kvůli zpomalení růstu spotřeby domácností. V první polovině roku ovlivnila inkaso daně rostoucí spotřeba domácností i vyšší růst cen, ale koncem roku se začalo projevovat zpomalení ekonomiky v souvislosti s válkou na Ukrajině a energetickou krizí, uvádí vláda.

Rostly i daně z příjmu fyzických osob

Na daních z příjmů fyzických osob vybral stát téměř 195 miliard korun, ale do státního rozpočtu zamířilo 124 miliard, což bylo meziročně zhruba o 15 miliard víc. Zbytek si opět rozdělily obce a kraje. Na daních od zaměstnanců získal státní rozpočet 94,1 miliardy, což byl meziroční nárůst o sedm miliard. Do výběru daně se promítaly i některé dřívější daňové změny, hlavně zrušení superhrubé mzdy od roku 2021. Od lidí podávajících daňové přiznání, tedy hlavně od živnostníků, vybral stát do rozpočtu devět miliard korun, tedy o 2,8 miliardy meziročně víc.

Výběr daně z příjmů firem do státního rozpočtu se zvýšil zhruba o 17 procent téměř na 152 miliard korun. Celkově stát vybral od firem 235 miliard, ale stejně jako v případě dalších sdílených daní se o ni podělil s kraji a obcemi. Firmy nyní podléhají sazbě daně z příjmů 19 procent. Vláda ji chce ale od příštího roku zvýšit na 21 procent. Slibuje si od toho dodatečný výnos pro rok 2025 ve výši 22 miliard korun. U této daně se podařilo ve státním rozpočtu plánovanou částku překročit. Podle vlády za tím stojí lepší než odhadovaná ziskovost firem. „Nárůst inkasa na dani se projevil zejména v oblasti velkoobchodu, maloobchodu, zdravotní péče, nemovitostí, lesnictví, energetickém sektoru a dále v sektoru pojišťovnictví v souvislosti se změnou ve zdanění rezerv pojišťoven,“ stojí v materiálu.

Celostátní výběr spotřebních daní včetně odvodů z elektřiny ze solárních elektráren vzrostl meziročně o tři miliardy téměř na 161 miliard korun. Z toho do státního rozpočtu vybraly úřady 153,5 miliardy korun a dalších 7,2 miliardy ze spotřební daně z pohonných hmot získal Státní fond dopravní infrastruktury. Výběr této daně zaostal za plánem kvůli prodloužení snížené sazby spotřební daně z nafty až do konce letošního roku.

Na spotřební dani z tabákových výrobků sice stát vybral meziročně o 3,1 miliardy víc, ale výběr daně zaostal za očekáváním o 3,3 miliardy. Sazby této daně se loni zvyšovaly v průměru o pět procent. Kuřáci odvedli 59,4 miliardy korun. Vláda nižší než plánovaný výběr přičítá chování spotřebitelů, kteří dávají přednost například zahřívanému tabáku nebo elektronickým cigaretám. Některé náhražky, jako je třeba žvýkací tabák nebo nikotinové sáčky, už nejsou spotřební daní zatíženy vůbec, dodává vláda.

Vývoj vybraných příjmů státního rozpočtu (údaje v mld. Kč)

položka	2021	2022
příjmy rozpočtu celkem	1487,	1624,4
daňové příjmy bez pojistného	699,4	789,7
daň z příjmů právnických osob	129,1	151,5
daň z přidané hodnoty	298,5	345,2
daň z příjmů fyzických osob	109,1	123,6
spotřební daň z minerálních olejů	74,9	71,8
spotřební daň z tabákových výrobků	56,2	59,4
Pojistné na soc. zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti	595.5	637,7

Zdroj: návrh státního závěrečného účtu za rok 2022