Sportoviště nejsou jen výdaje, také slušně vydělávají a dobře se s nimi žije

Ilustrační foto: luvmybry z Pixabay

V Hluboké nad Vltavou minulou sobotu otevřeli pro veřejnost nové víceúčelové hřiště. Jako první se po něm proháněli vozíčkoví basketbalisté, pak své dovednosti návštěvníkům předvedli paraflorbalisté, ale užijí si na něm i košíkáři, streetballisti a vyznavači ještě několika dalších sportů a her. Řeklo by se: událost formátu sotva okresního, vždyť Hluboká má nějakých 5500 obyvatel. Stavba přišla zhruba na 2 miliony korun. Něco dalo město, něco kraj a něco přispěl dotacemi i stát. Na první pohled čistý výdaj, darované peníze… Ale městečku z toho plyne návratnost a nemalé příjmy, nemluvě o dobré pověsti a živém cestovním ruchu.

Nové hřiště je ve sportovním areálu, který nabízí mnoho dalších možností: od golfu přes volejbal a baseball, rugby, samozřejmě fotbal, až po odpočinkové zóny a hřišťátka pro malé děti. Že město stojí „nad Vltavou“, má svůj přístav pro sportovní a rekreační lodě, plně obsazený. Celý areál je docela rozhlehlý, může se směle měřit s parkem, jenž obtáčí proslulý zámek. Má jednu nepřehlédnutelnou vlastnost: není obehnán plotem, nejsou zde vrata, která se v šest zamykají. Přijď si, kdy se ti to hodí, měj se tu hezky a chovej se slušně.

sport vytvořil městu tržby až 378 milionů korun

Takže se sem vypraví sportovci a rodiny ze širokého okolí, včetně nedalekých krajských Českých Budějovic. Konají se zde turnaje z vyšších soutěží a cestu sem našly i sportovní kluby na tréninková soustředění. Najdou tu zázemí pro sport, stravu i přespání. Podle dopadové analýzy společnosti Krokem loni sport v Hluboké nad Vltavou vytvořil městu tržby v multiplikaci ve výši přibližně 342 až 378 milionů korun. Tato čísla byla citována na besedě k otevření nového hřiště, která se konala s mottem Co přináší sport městu. Představila sport nejen jako volnočasovou aktivitu, ale také jako důležitý nástroj rozvoje města, cestovního ruchu, zdravého životního stylu a práce s dětmi a mládeží.

Nové hřiště je navrženo tak, aby sloužilo sportovním klubům, školám, veřejnosti i parasportu. Díky bezbariérovému řešení a variabilnímu využití může být místem pro běžný sport, turnaje, školní programy i ukázky sportů pro osoby se zdravotním postižením. „Je skvělé vidět město, které nevnímá parasport jako něco okrajového, ale jako přirozenou součást sportovního života,“ zdůraznil Zbyněk Sýkora, předseda Českého paralympijského výboru. „Bezbariérové a víceúčelové hřiště není jen technická stavba. Je to signál, že sport má být otevřený všem.“

Sport se často vnímá hlavně jako náklad. Když se ale podíváme na data, vidíme, že sportovní infrastruktura a sportovní akce mají pro město širší dopady. „Přivádějí návštěvníky, vytvářejí poptávku po službách, podporují místní ekonomiku a zároveň zvyšují kvalitu života obyvatel,“ říká Ondřej Špaček ze společnosti Krokem. 

Podle něj je Hluboká zajímavým příkladem města, které dokáže sport propojit s cestovním ruchem, školstvím, volným časem i dlouhodobým rozvojem území. „Nejde jen o jedno hřiště nebo jednu akci. Důležitý je celý systém: sportoviště, kluby, turnaje, návštěvnost, práce s mládeží a schopnost města vytvářet podmínky, aby se sport mohl přirozeně rozvíjet,“ doplnil Špaček.

Tomáš Jirsa (ODS), zastupitel a starosta Hluboké od roku 1994 (a senátor od roku 2004), v rozhovoru pro Svět hospodářství na otázku, jak dlouho budování sportovního areálu trvalo, s úsměvem odpověděl, že asi sto let. Za počátek si vzal vznik golfového hřiště. Z dalšího ale vyplynulo, že rozvoj nejen areálu, ale celého města, není úkol na jedno volební období. Stojí za ním dlouhodobé záměry, koncepce, trpělivost. Po diskusích se starosty jiných měst, obcí a šéfů sportovních organizací na konferenci o tom, jak znovu, opakovaně a většinou marně (navzdory slibům) se snaží prosadit nějaké projekty znovu nově voleným reprezentacím, našli jsme jen jediné město, které se dlouhodobě a trpělivě rozvíjí podobně, jako Hluboká: už pověstná Litomyšl.

Obyvatelé Hluboké jsou spokojení, říká Jirsa. Nejsou tu sebevraždy, děti netrpí duševními chorobami… tato čísla jsou hluboko pod celostátní statistikou, pokud ne přímo nula. Poznámka: za nejhorší projev vandalismu v otevřeném, nestřeženém areálu je tu považována ledabyle na udržovaný trávník odhozená PET lahev. Rozkradené nebo polámané sportovní nářadí? Otázka zůstala nepochopena.

Město láká lidi podnikavé, úspěšné a bohaté. Dobře se jim tu žije. Starosta připouští, že když do Hluboké umístí také svoje firmy, městu to přímo nepomůže, rozpočtové určení daní je v tomto k ničemu. Ale oni zafungují jednak často jako sponzoři sportovních klubů a akcí, jednak jako partneři vedení města. „Zveme je na zastupitelstvo, ptáme se jich, posloucháme jejich názory. A dávají nápady. Úspěšní lidé mívají dobré nápady, jinak by nebyli úspěšní. A jak praví stará ekonomická poučka, dobré nápady jsou zadarmo. Je pak na nás, jak je uchopíme,“ říká Jirsa.

město si udržuje kontrolu nad klíčovými pozemky

Připomněl, že rozvoj sportu na Hluboké není náhodný, ale dlouhodobě a systémově řízený model. Město si udržuje kontrolu nad klíčovými pozemky pod sportovišti, některé další, které mohou být důležité pro další rozvoj, se snaží skupovat. Klubům pomáhá nízkými nájmy. „Hluboká se dlouhodobě snaží sportovním klubům pomáhat tak, aby měly jistotu a mohly se rozvíjet. Jednou z cest je vlastnictví pozemků pod sportovišti a rozumné nájemní podmínky. Pokud mají kluby platit dostupné nájmy, mohou více energie i prostředků věnovat dětem, trenérům, vybavení a samotnému sportu. Venkovní areály fungují pouze šest měsíců v roce a i v jejich rámci návštěvnost závisí na počasí. Je obdivuhodné, že i přes tento handicap se provozovatelům daří shánět desítky sezónních zaměstnanců, investice na rozvoj i náročnou údržbu,“ říká Tomáš Jirsa. 

Doplňuje ho David Štastný, městský radní, generální manažer sportovního areálu, předseda klubu Hluboká Baseball & Softball Clubu, který hraje nejvyšší českou ligu, a starosta T.J. Sokol Hluboká nad Vltavou (to pro dokreslení jeho kvalifikace): „Město nemá sport řídit místo klubů. Město má vytvářet podmínky, aby mohly kluby dobře fungovat. Když držíme pozemky, plánujeme rozvoj a zároveň nastavujeme férové nájmy, pomáháme sportu způsobem, který má dlouhodobý smysl. Naší ambicí je, aby Park Hluboká nebyl jen místem, kam lidé přijdou na zápas. Chceme, aby to byl areál, kde se pořád něco děje, kde se děti učí sportovat, kde se potkávají různé generace a kde má své místo i parasport. To je pro mě skutečný význam sportu ve městě.“

Podle dopadové analýzy společnosti Krokem loni sport v Hluboké inicioval spotřebu ve výši 185 až 204 mil. Kč a veřejným rozpočtům přinesl odhadem 66 až 74 milionů korun. V roce 2030, po dokončení plánovaných projektů za zhruba 600 mil. Kč, by mohly sportem generované příjmy stoupnout až na 482 až 533 miliony korun. Iniciovaná spotřeba by mohla dosáhnout až 288 mil. Kč a příjmy veřejných rozpočtů stoupnout i na více než 100 milionů korun.