Špatná splavnost Labe ničí říční nákladní dopravu
O nákladní říční dopravu je zájem, v zahraniční objem přepravy stoupá. Také u nás by se tento dopravní modus mohl úspěšně rozvíjet, pokud by se zlepšila splavnost Labe a také kdyby Praha zapracovala na realizaci programu citylogistiky. Ten, mimo jiné, spočívá v dopravě sypkých nákladů, typicky stavebních materiálů, po lodích do města a naopak odvozu stavební suti a jiných odpadů loděmi z města ven. Poukázal na to Lukáš Hradský, jednatel lodní dopravní firmy EVD-Sped, v rozhovoru pro tiskovou agenturu ČTK.
V okamžiku spolehlivě splavného Labe lze očekávat silnou poptávku po lodní dopravě, tvrdí Hradský. „Oživit poptávku tedy nepotřebujeme, potřebujeme jen spolehlivou infrastrukturu stejně, jako to mají další dopravní módy,“ říká.
Ve vnitrostátní přepravě vidí dopravci problém také například v nedostatečné podpoře projektů takzvané citylogistiky v Praze. Jednatel dopravní lodní firmy Konakl Jan Vinkler prohlásil, že je téma citylogistiky k smíchu. „Město pro to nic neudělá, nic nechápe a Praha se ucpává a ucpává,“ řekl.
Podle Hradského je citylogistika jen projektem, který není v praxi naplňován. „Vše je ponecháno na tržním prostředí, přičemž ale nikdo nepočítá externí náklady způsobené silniční dopravou, jako jsou hluk, zvýšení dopravy, zničené komunikace, prach a podobně,“ upozornil.
Loni podle předběžných údajů Českého statistického úřadu přepravily v ČR lodě 1,26 milionu tun nákladu. Je to nejméně od roku 1995, odkdy ministerstvo dopravy zveřejňuje statistiky lodní přepravy. Meziročně kleslo množství přepraveného nákladu o 3 %, ve srovnání s rokem 2019 činí pokles 27 procent. Podle nákladních dopravců vnitrozemská přeprava po řekách klesá mimo jiné kvůli suchu.
Podle Hradského je železniční kapacita u námořních přístavů naplněná. Řekl, že v okamžiku spolehlivě splavného Labe lze očekávat silnou poptávku po lodní dopravě. „Oživit poptávku tedy nepotřebujeme, potřebujeme jen spolehlivou infrastrukturu stejně, jako to mají další dopravní módy,“ zdůraznil.
Možné řešení situace spočívá ve výstavbě jezu v Děčíně či schválení smlouvy o splavnosti Labe mezi Českem a Spolkovou republikou Německo, jejímž cílem je zajistit splavnost Labe až do Hamburku. Oba projekty, podobně jako výstavbu jezu v Přelouči, který by splavnil Labe už od Pardubic, ale brání ekologické iniciativy. V posledních letech se tak podařilo vybudovat plavební cestu na Vltavě od Českých Budějovic po soutok s Labem, ovšem do Třebenic pod slapskou přehradou je splavná pouze pro malá plavidla, je tak dostupná pro rekreační osobní dopravu. Od Třebenic je Vltava splavná pro lodě do 1000 tun nákladu s ponorem do 180 cm. Labe i Vltava jsou součástí evropské páteřní dopravní sítě TEN-T.
České lodě ve třetích zemích loni přepravily 456 000 tun, meziročně zhruba o 8 % více. Hradský zdůvodnil, že pro zboží ze západních přístavů je poptávka po lodním prostoru velmi vysoká. Část trasy odjede firma lodí, v Česku pak využívá železniční či silniční dopravu. Podle Hradského je železniční kapacita u námořních přístavů naplněná. Řekl, že v okamžiku spolehlivě splavného Labe lze očekávat silnou poptávku po lodní dopravě. „Oživit poptávku tedy nepotřebujeme, potřebujeme jen spolehlivou infrastrukturu stejně, jako to mají další dopravní módy,“ prohlásil.
V tomto ohledu je situace v ČR podobná. Kapacita železniční dopravy ve směru na Německo je prakticky zaplněná.
Na území Česka podle Lukáše Hradského nelze očekávat zlepšení stavu pro nákladní lodní dopravu, a to kvůli suchému Labi. Dvě třetiny roku je v řece nedostatečné množství vody pro nákladní dopravu. „V takovém prostředí a velké konkurenci ostatních způsobů dopravy se nákladní lodní doprava po Labi dělá těžko,“ řekl.
