Schodek státního rozpočtu za 1. čtvrtletí klesl o 27 miliard korun

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci dubna deficitem ve výši 126,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 122 miliardy korun. Oznámilo to Ministerstvo financí ČR.

K meziročnímu zlepšení salda o 27 mld. Kč přispěl růst příjmů o 5,2 % podpořený nejvíce inkasem daní, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň pouze o 0,5 procenta.

„Meziroční zlepšení salda státního rozpočtu o 27 miliard korun je potěšující. Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná. Tento týden ČSÚ oznámil, že česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 2 % a výběr daní na příjmové straně rozpočtu tento trend také potvrzuje. Inkaso daně z příjmu fyzických osob je díky růstu mezd a platů meziročně vyšší o 13 %, výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o 6 % a výběr DPH o 8 procent,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Prohloubení schodku státního rozpočtu během dubna je každoroční jev. Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu. „Letos bylo toto zhoršení salda dokonce mírnější než loni v dubnu, a to o 13 miliard korun. Také celkový schodek rozpočtu za první čtyři měsíce roku výrazně klesá a je o 74 miliardy korun nižší proti roku 2023, než byl balíček spuštěn,“ upozornil ministr Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna meziročně vyšší o 5,2 % (30,8 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků (-3,8 mld. Kč) o 7,7 % (21,6 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,2 % (17,5 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 7,1 mld. Kč (15,3 %).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,5 %, +5,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů). U inkasa daně z příjmů právnických osob (+5,8 %, +2,6 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+2,1 mld. Kč), se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků podávajících přiznání ve lhůtě do 1. dubna 2025. Obdobně je nastavena daň z neočekávaných zisků (-29,5 %, -3,8 mld. Kč). Objem pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostl o 7,2 % (+17,5 mld. Kč). 

Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,5 %, +10,2 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Na meziroční srovnání mají zároveň dopad daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Inkaso spotřebních a energetických daní (+5,4 %, +2,6 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků a z lihu.

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 3,8 mld. Kč (0,5 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,2 %, +15,2 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+9,4 mld. Kč), sociálními transfery (+8,8 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+5,3 mld. Kč), kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,2 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala ukončená pomoc státu s vysokými cenami energie (-10,0 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně klesla o 11,4 miliardy korun.

Na sociálních dávkách (+2,9 %, +8,8 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+1,4 %, +3,4 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+2,9 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+0,8 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+0,8 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky, podpory v nezaměstnanosti (+0,6 mld. Kč) a nemocenské (+0,6 mld. Kč). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-0,6 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 100,7 mld. Kč (+8,1 %, +7,5 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 75,2 mld. Kč (+6,0 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 1 mld. Kč. Podobně jako v předchozích letech stát v této části roku uvolnil více než polovinu rozpočtu (15,6 mld. Kč, +0,7 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 0,7 mld. Kč téměř na nulu.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 28 mld. Kč (+23,3 %, +5,3 mld. Kč).

Naopak nejvýrazněji klesly běžné transfery podnikatelům (-19,5 %, -6,5 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku. Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 10,4 mld. Kč vzrostly o 1,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 1,2 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Růstový dopad má prozatím dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vyplacená Ministerstvem zemědělství (+0,8 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 43,6 mld. Kč (-20,8 %, -11,4 mld. Kč) jsou v prvních měsících tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za poklesem stálo především nepravidelné financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky (-9,2 mld. Kč), investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů klesly mírněji o 2,2 miliardy korun.

Podle zákona o státním rozpočtu na letošní rok MF počítá s celkovým schodkem 230 mld. Kč ve srovnání s loňským 127,1 miliardy korun. Tento závazek je ale podle mnoha ekonomů nerealistický. Národní ekonomická rada vlády (NERV) například rozpočet kritizovala s tím, že nadhodnocuje příjmy a podceňuje výdaje. Návrh rozpočtu uvažoval o letošním ekonomickém růstu 2,3 procenta, za 1. čtvrtletí však dosáhl nej 2 procent a aktuální odhady nevládních ekonomů a analytiků se pohybují nejčastěji mezi 1,5 a 1,7 procenta. NERV odhaduje, že se vláda přepočítala o desítky miliard. Státní kasa podle rady dostane méně, než plánuje, například z emisních povolenek nebo od firem ve vlastnictví státu. Naopak příliš nízko vláda ocenila výdaje na důchody nebo obnovitelné zdroje energie.

Vláda loni podle Národní rozpočtové rady snížila díky konsolidačnímu balíčku roční deficit státního rozpočtu na 2,2 % hrubého domácího produktu. V roce 2022 to bylo 5,11 % a 3,8 % v roce 2023. Její snahu koncem dubna v televizním pořadu Partie zhodnotil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl slovy: „Je to lepší, než by to bylo bez těch zásahů, které vláda udělala. Na druhou stranu to není konec té cesty a rozhodně to není kvantitativně tolik, co vláda slibovala. Je to lepší, ale zdravé veřejné finance v tuto chvíli nemáme.“