Schodek rozpočtu na příští rok je navržen na 270 miliard korun
Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard korun. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bil. Kč a výdaji 2,019 bilionu korun. Ministerstvo financí (MF) o tom dnes informovalo ČTK. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard korun.
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,“ napsal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok ministerstvo financí počítalo se schodkem 295 miliard korun.
Ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 mld. Kč, výdaji vyššími o 126,3 mld. Kč a nižším odhadovaným schodkem o 10 miliard korun.
Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 mld. Kč pro rok 2024 a 230 mld. Kč v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 mld. Kč vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 mld. Kč pak příští rok MF očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 mld. Kč více na dani z příjmů fyzických osob. O 3,6 miliardy korun vyšší inkaso předpokládá příští rok také u spotřebních daní.
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 mld. Kč vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 mld. Kč navíc na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině.
Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou 110 miliard Kč, a poměr jeho výdajů k HDP v roce 2023 vzroste na 1,5 % z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude 10 mld. Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.
Méně peněz než letos by měl mít příští rok k dispozici úřad vlády, kancelář ombudsmana, Grantová agentura ČR, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Akademie věd ČR. Rozpočet se má snížit i většině ministerstev, výjimkou jsou vedle resortů práce a obrany také ministerstva spravedlnosti, financí a zahraničí.
O víc než 23 mld. Kč by mělo v meziročním srovnání přijít ministerstvo dopravy, o 10,5 mld. Kč ministerstvo pro místní rozvoj a téměř o 4 mld. Kč ministerstvo průmyslu a obchodu. Skoro o 3 miliardy korun má klesnout rozpočet ministerstva zdravotnictví a o 2,5 miliardy korun ministerstva zemědělství.
V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 mld. Kč v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 mld. Kč, sdělilo ministerstvo.
„Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ),“ řekl dnes Stanjura. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila dříve ČTK. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.
Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce 3,8 % HDP a v dalších letech klesat na 2,6 % HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 % HDP na konci volebního období v roce 2025.
