S vládním balíčkem nesouhlasí 66 procent lidí, dvě třetiny o něm téměř nevědí

Detailnější seznámení s vládními návrhy úspor (buď viděli přímo čtvrteční konferenci nebo se podrobněji informovali později) již učinilo 30 % dospělých Čechů. Dalších 56 % to zaznamenalo jen zběžně a 14 % o tom neví. Častěji tato problematika zajímala muže, starší ročníky, lidi s vyšším vzděláním či příjmem, podnikatele a voliče hnutí ANO či ČSSD. Z celým jeho zněním souhlasí jen 8 % lidí, 25 % je pro částečně – tedy s něčím souhlasí, ale někde mají pochybnosti. Nesouhlas s touto podobou vládního balíčku projevilo 66 % lidí. Vyplynulo to z průzkumu agentury STEM/MARK z poloviny května, o němž agentura informovala ve své tiskové zprávě.

„Většina populace se shodla v tom ohledu, že je potřeba s veřejnými finančními prostředky šetřit, to se domnívají tři čtvrtiny obyvatelstva. Vývoj naléhavosti problému zadlužení ČR sledujeme již delší dobu a po vyčerpání z epidemické, ukrajinské a energetické krize se problém posunul až do horního patra naléhavosti v očích občanů. V tomto pohledu lze tedy říci, že lidé jsou se stavem veřejných financí solidární. Více pak muži, lidé s vyšším vzděláním a příjmy a také voliči vládních stran,“ hodnotí výsledky autor průzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Míra souhlasu s ozdravným plánem vlády, tříděno dle aktuální volby do PS (hodnoty v %)

Nejvíce pochybností budí zvýšení DPH na léky a vyšší daň z nemovitosti Z pohledu, které konkrétní návrhy jsou v očích lidí nejvíce a nejméně rozumné, můžeme rozlišit tři skupiny návrhů: přijatelné, kontroverzní (přibližně polovina je považuje za rozumné, polovina nikoliv) a nepřijatelné. Více nakloněni byli jednotlivým návrhům více lidé s vyšším vzděláním a voliči vládních stran, ale daleko větším měřítkem zde bylo i sociálně-ekonomické postavení, protože jednotlivé návrhy dopadají na lidi z různých skupin odlišně podle toho, jak tyto úspory či zvyšování příjmů státu dopadají na jejich peněženky.

Hodnocení konkrétních vládních návrhů konsolidačního balíčku (hodnoty v %)

„Jako nerozumné hodnotí respondenti primárně oblasti, které jsou nelogické: proč je jiná DPH u novin a jiná u časopisů, proč ještě jiná (nulová) u knih? Již se objevily věty typu: „Copak knihy mají nulovou přidanou hodnotu?“ Stejné je to u absence spotřební daně na jen jeden typ alkoholu,“ glosuje ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Průzkum STEM/MARK se v detailu zajímal o návrhy, které doposud vzbudily největší vášně či kontroverze ve veřejném prostoru. První z nich jsou různá sazby DPH na tiskoviny. Lidé jsou v celkovém pohledu tisku nakloněni a odráží se to i v jednotlivých názorech. Advokáti tisku jsou v tomto ohledu častěji starší lidé a vysokoškolsky vzdělaní. Ale za velmi nerozumný krok u zvýšení DPH sazby na denní tisk považuje i čtvrtina nečtenářů. Podporu časopisům pak vyjadřuje i každý pátý nečtenář, zde ale DPH sazba není zvednuta tak vysoce. K zamyšlení je i vliv těchto kroků na rozmach dezinformační scény. Země na západ a sever od nás si většinou uvědomují, že kvalitní žurnalistika přispívá k větší informovanosti občanů i k jejich větší odolnosti vůči dezinformacím, k větší transparentnosti správy věcí veřejných a ke kontrole jejího možného zneužívání. V tomto smyslu je dobré odlišovat i čtenářskou a informační gramotnost, ta druhá může být dle 39 % lidí v potenciálním ohrožení.

Druhá kontroverze, která je řešena se týká zvýšení DPH na pivo, ale zachování nulové spotřební daně na víno (víno, jako jediný alkoholický nápoj není v tuzemsku zatížené spotřební daní). Z těch, kteří pivo pijí, vadí tento návrh valné většině. Někteří se dokonce vyjádřili tak, že konzumaci čepovaného piva budou muset omezit, pokud tento návrh vejde v platnost a dojde k zdražení. Pivo má ale své podporovatele i mezi nepijáky tohoto nápoje, se zvýšením DPH sazby na pivo nesouhlasí přibližně pětina z nich. To, že má být víno i nadále bez spotřební daně podporuje více než čtvrtina populace – nepřekvapivě hlavně z Moravy. Polovina s tím nesouhlasí a myslí si, že vůči ostatním alkoholickým nápojům to není fér.

To, že vláda komunikuje své kroky a rozhodnutí dobře si myslí jen 3 % lidí a číslo se příliš nezvedá ani u voličů jednotlivých vládních stran (ODS – 12 %, TOP 09 – 7 %, KDU-ČSL – 6 %, STAN – 2 %, Piráti – 8 %). Třetina lidí ale uznává, že vláda se komunikovat snaží, ale je zde prostor pro zlepšení – častěji vlažnější voliči vládních stran. Zbývající téměř dvě třetiny se následně domnívají, že vládě se nedaří komunikovat vůbec. Tento názor zastávají logicky především voliči opozičních a neparlamentních stran.

„Mnoho lidí dokáže uznat, že vláda nemá lehkou situaci a musí se vyrovnávat s řadou problémů ať už současnosti či minulosti. Zároveň ale často požadují, že některé kroky by byly snesitelnější, kdyby komunikace byla zřetelná a v pravidelných intervalech,“ uzavírá Burianec.

Průzkumu agentury STEM/MARK uskutečněné prostřednictvím online dotazování na Českém národním panelu se zúčastnilo 805 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru dle struktury obyvatel ČR. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním. Dotazování probíhalo od 15. do 17. května 2023.