Rusko chce nahradit brettonwoodský finanční systém

Mluvčí ruské vlády Dmitrij Peskov prohlásil, že si Kreml přeje nový finanční systém, který by nahradil finanční architekturu vytvořenou západními mocnostmi v roce 1944 na měnové a finanční konferenci v americkém městě Bretton Woods. „Je zřejmé, i když je to v současné době vzdálená perspektiva, že dospějeme k nějakému novému systému – odlišnému od brettonwoodského systému,“ řekl.

Zmínil to v rozhovoru s televizí Rossija 1 v souvislosti s oznámením, že Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží. Západní protiruské sankce podle Peskova urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, prohlásil již dříve podle agentury Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Komentář SH:

Tohle bude chtít trochu kremlologie. Brettonwoodský systém založily západní státy v roce 1944. Účelem bylo vytvořit stabilní měnový systém, který umožní mohutně investovat do obnovy válkou poškozených ekonomik a zabránit hyperinflaci, která likvidovala evropské země jako důsledek války první (součástí dohod bylo upuštění od válečných reparací proti Německu). Systém přestal fungovat v roce 1971 a definitivně se rozpadl o dva roky později.  Co tedy jeho demontáží měl Peskov na mysli?

Po finančním systému pozůstaly důležité nadnárodní instituce, které fungují dodnes a dodnes jim říkáme brettonwoodské. Jsou to hlavně Mezinárodní měnový fond (MMF) a skupina Světové banky (SB). Rusko je členem obou a v každé je dalších zhruba 190 států.  Zemí „nikoliv přátelských“ má Rusko na svém aktuálním seznamu nějakých 40 z nich. Co Kremlu na těch institucích může vadit, je systém hlasování a rozhodování, jenž je založen na členských podílech, to znamená, že nejsilnější rozhodovací pravomoci mají nejvyspělejší státy.

Ačkoliv se brettonwoodské instituce mohou jevit jako nezávislé odborné instituce a jsou tak často vnímány, jejich činnost je výslednicí odborných výstupů a politických zájmů členských států, jejichž schválení podléhá každé zásadní rozhodnutí MMF či SB. Rozhodovací proces proto významně ovlivňuje činnost brettonwoodských institucí a změnil se od jejich vzniku jen velmi málo. Spíše než dnešní světové ekonomické uspořádání odráží situaci konce druhé světové války. Tehdejší Sovětský svaz v roce 1944 dal od brettonwoodu ruce pryč, nesouhlasil s ním a jeho založení se neúčastnil, chtěje si sám vytvořit pevný svazek vazalských zemí, tzv. socialistického tábora, vlastními politickými metodami a na jejich vlastní náklady. Což se mu podařilo.

Dnes s jistotou ty nejsilnější rozhodovací země v MMF a SB jsou i ty, které figurují na aktuálním ruském blacklistu, ty, které na něj uvalují sankce, blokují polovinu ruských devizových rezerv, vylučují ruské banky ze SWIFTu… Zrovna teď, když se Rusko jako brettonwoodská členská země rozhodne válčit ? Skandál!

Ale může se jednat také o odpověď na výzvu ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala z počátku března, aby Rusko a Bělorusko byly vyloučeny z MMF a SB. „Tyto dvě země porušily své závazky a zaměřily svou politiku na válku,“ zdůvodnil Šmyhal písemnou žádost, adresovanou zahraničním vládám, včetně USA. Kremelská odpověď recitovaná Peskovem pak představuje typicky ruskou empatickou diplomacii: jestli to uděláte, tak vám ty vaše nacistické ouřady rozkopem a rozdupeme.

Ruská ekonomika čelí nejvážnější krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Spojené státy americké a jejich spojenci na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu uvalily sérii ekonomických sankcí, které působí ruskému hospodářství vážné potíže.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tuto variantu odmítají.

Na seznamu „nikoli přátelských zemí“ Moskva v současnosti uvádí více než čtyři desítky států, které uplatňují protiruské sankce, kromě jiných: všechny země Evropské unie, Ukrajinu, USA, Kanadu, Británii, Švýcarsko, Jižní Koreu a Japonsko.

Platební model prosazovaný Kremlem označil Peskov za prototyp plateb v rublech. „Nepochybuji o tom, že se to v budoucnu rozšíří na další skupiny zboží,“ dodal. Evropské společnosti si podle něj budou moci rychle otevřít rublové účty.

„Nechceme svým zákazníkům komplikovat život. Rusko bylo vždy spolehlivým dodavatelem (…) Vše proto bude rychlé, jasné, srozumitelné,“ poznamenal kremelský mluvčí. „Jsou to nová pravidla a je třeba je dodržovat. I když, opakuji, pro evropské firmy se de facto nic nezmění. Bude to jiný systém de iure,“ prohlásil.

Dodávky plynu realizované po 1. dubnu mají být zaplaceny „někdy koncem měsíce nebo na začátku příštího měsíce, tedy v květnu“. „Proto uvidíme, ještě je čas,“ odpověděl Peskov na otázku, co se stane, pokud si západní firmy odmítnou účty v rublech otevřít. „Bylo by to v rozporu s dekretem podepsaným ruským prezidentem Putinem,“ upozornil.

Rozhodnutí Západu zmrazit 300 miliard dolarů (6,6 bilionu Kč) z rezerv ruské centrální banky označil Peskov za „krádež“, která urychlí odklon od závislosti na americkém dolaru a euru jako světových rezervních měnách.

Rusko dlouhodobě usiluje o snížení závislosti na americké měně, ačkoli jeho hlavní vývozní artikly – ropa, plyn a kovy – jsou na světových trzích oceňovány v dolarech. V celosvětovém měřítku je dolar zdaleka nejvíce obchodovanou měnou, následuje euro, japonský jen a britská libra, připomíná agentura Reuters.