Rozpočet měl schodek 360,4 mld. Kč, státní dluh vzrostl na 2,895 bilionu korun
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 mld. Kč, což je třetí největší deficit po letech 2021 a 2020. Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Na každého Čecha tak ke konci loňského roku teoreticky připadal dluh 275 033 korun.
Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle Stanjury vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 mld. Kč na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 mld. Kč na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 mld. Kč na zvýšené sociální dávky.
Proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 % na 1,624 bilionu korun. Za jejich růstem byl zejména vyšší výběr DPH a daně z příjmu právnických osob. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,1 % na 1,984 bilionu korun. Náklady na důchody dosáhly 588 mld. Kč, proti roku 2021 vzrostly o 10,9 procenta.
Podle Národní rozpočtové rady schodek rozpočtu ukazuje na vysokou strukturální nerovnováhu veřejných financí. Aby bylo možné se v budoucnu takto vysokých deficitů zbavit, je podle rady nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy, dodala rada.
V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura dnes uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. S pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet podle Stanjury měl dokázat poradit.
Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle analytika Deloitte Václava Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu, vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, soudí.
Na financování státního dluhu, který ke konci loňského roku dosáhl nového maxima, bude letos ministerstvo financí potřebovat 649 miliard korun. Celková částka k financování státního dluhu se skládá z rozpočtového deficitu na letošní rok a z peněz určených na letošní splátky dluhopisů. Většinu peněz hodlá ministerstvo získat emisí korunových střednědobých a dlouhodobých dluhopisů. Měly by pokrýt 400 až 500 miliard korun potřebných prostředků.
Stanjura upozornil na to, že náklady na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 49,7 miliardy korun, v letošním roce se ale očekávají 70 miliard korun.
