Rodinných domů se staví o třetinu méně a levněji

Ilustrační foto: shutterstock

Za první pololetí loňského roku byla podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zahájena výstavba 11 551 rodinných domů, letos jich bylo za stejné období jen 7753. Jedná se tak o třetinový pokles. Mezi hlavní důvody přitom odborníci nejčastěji uvádějí růst úrokových sazeb, zdražování stavebních materiálů, ale obecně i nižší ochotu Čechů do bydlení investovat. Například podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka mají tuzemské domácnosti obavy nejen z dalšího vývoje ekonomiky, ale i vlastní finanční situace. Kromě omezování investic do bydlení proto zároveň hromadí své úspory. Důvodem je i skutečnost, že podle údajů společnosti Dataligence se v posledních třech letech výrazně zvýšil nesoulad mezi růstem cen novostaveb a příjmů domácností.

Podle dat Hypoteční banky z letošního druhého čtvrtletí se zájem soustředí zejména na levnější rodinné domy, ale také modulární dřevostavby či kontejnerové a mobilní domy. Popularita dřevostaveb aktuálně způsobuje i to, že lidé mění i své původní preference spojené s typem nemovitosti. Podle Ondřeje Pondělníka ze společnosti Easyhomes je poměrně časté, že lidé mají již naprojektovaný zděný dům a rozhodnou se ho předělat na dřevostavbu. Důvody jsou přitom opět zejména finanční, ceny těchto typů staveb totiž mírně klesly. Roli hraje i větší rychlost výstavby u tohoto typu nemovitostí. „Trend úsporného bydlení pozorujeme na českém trhu nemovitostí už od minulého roku. Rostoucí ceny energie pak zájem spotřebitelů ještě akcelerovaly,“ řekl Martin Vašek, generální ředitel Hypoteční banky.

Vliv cen energie se na startu topné sezony promítá z hlediska úspor zejména do způsobů vytápění. „Od vypuknutí energetické krize pozorujeme velký příklon k vytápění dřevem, které je z finančního hlediska nejvýhodnější variantou. Týká se to již existujících domů i těch, které se teprve staví. Stavební materiál je drahý, úrokové sazby vysoké a lidé hledají takovou variantu vytápění, se kterou můžou při velmi napjatém rozpočtu ušetřit,“ říká Richard Dorazil, jednatel společnosti Hoxter, která se zabývá výrobou krbových a kamnových systémů.

Výrazným faktorem je aktuálně také růst cen pozemků, jejich cena se podle údajů Hypoteční banky ve druhém čtvrtletí letošního roku zvedla oproti prvnímu kvartálu v průměru o 2 procenta. V porovnání s loňskem jsou už dražší o téměř 16 procent. Lidé tak podle některých makléřů častěji vyhledávají menší pozemky. „Ve finále to znamená, že se vedle pozemků pro nemovitosti zmenšují i nemovitosti samotné. Lidé do pozemku nechtějí tolik investovat a zároveň se často uchýlí k menší novostavbě, kterou nebude tak náročné vytopit,“ vysvětluje Dorazil.

Podobně se v tomto směru vyjadřuje Tomáš Petrů, spolumajitel společnosti NEMO Report, která poskytuje komplexní prověřování rizik u nemovitostí. Podle něj se mnoho lidí se středními příjmy dostává do situace, kdy si chtějí pořídit vlastní bydlení, ale jejich ekonomická situace jim to neumožňuje. „Klíčovým faktorem je hlavně nejistota a vyšší inflace, která zapříčinila růst cen stavebních materiálů a především stavebních prací, a to v některých případech až o 100 procent. Lidé tedy musí někde ušetřit, například tím, že si koupí menší pozemek, postaví menší dům, anebo koupí pozemek v levnější lokalitě, či zvolí levnější formu domu. Tento trend nárůstu zájmu o menší pozemky, menší byty, menší domy a také mobilní domy pozorujeme v posledních více než 12 měsících,“ říká Petrů.

Trendu úsporného bydlení nahrává i řada dotačních titulů, které mohou lidé využít. V případě zmíněných energetických úspor, které souvisejí s vytápěním dřevem, však zároveň mohou narazit i na některá úskalí. Často zmiňovaný je zejména nedostatek kamnářů. „Uživatelé proto začínají více poptávat zařízení, jejichž instalace je co nejjednodušší a nevyžaduje příliš času, více se zaměřují zejména na samostatně stojící akumulační kamna, která jsou díky přítomnosti tepelných štítů vhodná i do aktuálně oblíbených dřevostaveb,“ říká Dorazil.

Klíčová je podle něj i skutečnost, že ačkoliv se domy zmenšují a v současnosti je téměř samozřejmostí jejich stavění v pasivním standardu, tuto skutečnost ve svých plánech pro vytápění překvapivě zohledňuje jen část uživatelů. „Češi byli dlouhé roky zvyklí své domácnosti přetápět a instalovali zařízení se zbytečně vysokým výkonem. Pro současné pasivní stavby je přitom naprosto dostačující akumulační systém vytápění s průměrným tepelným výkonem do pouhých 2 kilowatt. Objekt dostatečně efektivně vytopí, z hlediska ceny je zároveň výrazně levnější než jiné výkonnější zařízení. Odpovídá to tedy i aktuálním trendům, kdy mají lidé v Česku spíše tendenci šetřit,“ uzavřel Richard Dorazil.