Průmysl se zlepšil jen nepatrně

Ilustrační foto: Paul Reynolds z Pixabay

Průmyslová produkce v únoru meziročně reálně vzrostla o 0,7 procenta. Meziměsíčně byla vyšší o 1,9 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 8,8 procenta, oznámil Český statistický úřad.

„Průmyslová produkce v únoru mírně vzrostla, a to zejména díky výrobě motorových vozidel. Tento výsledek byl částečně ovlivněn nižší srovnávací základnou z loňského února. Mírný růst podpořil i potravinářský nebo chemický průmysl,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Nejvyšší záporný příspěvek k vývoji průmyslové produkce mělo odvětví výroby strojů a zařízení. Desetinový pokles ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla ovlivnilo teplé počasí, nižší spotřeba plynu a snižování výroby v uhelných elektrárnách. O téměř čtvrtinu meziročně klesla těžba uhlí.

Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 8,2 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 9,9 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 4,8 procenta. „Růst hodnoty nových zakázek v průmyslu také nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel. Projevila se zde zejména nízká srovnávací základna, zakázky však v tomto odvětví přibyly i meziměsíčně. Významné dlouhodobé kontrakty byly uzavřeny v odvětví výroby ostatních dopravních prostředků,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚTéměř o čtvrtinu se snížila meziročně hodnota nových zakázek ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství, kde se dlouhodobě projevuje pokles poptávky po oceli, zejména ze stavebnictví, automobilového průmyslu nebo strojírenství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v únoru 2024 meziročně snížil o 2,1 procenta.

Podle Eurostatem zveřejněných údajů v lednu 2024 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 5,7 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Irsko (o 34,1 %) a Estonsko (o 8,6 %). Výkon německého průmyslu se snížil o 5,4 %, český průmysl klesl o 0,4 %. Naopak nejvíce vzrostl slovinský průmysl (o 12,2 %) a řecký průmysl (o 10,5 %). Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce poklesla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 27,6 %) a nejvyšší růst zaznamenala výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (9,2 %).

„Na celkovém obrázku se zatím nic zásadního nemění, a i když jsou dnešní čísla příjemnou vzpruhou, stále se držíme velmi nízko.  Přestože poslední čísla o průmyslu v Německu, které je pro nás klíčové, ukazují na mírnou rostoucí tendenci, do českých dat se to zatím nepropisuje,“ upozorňuje Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. „Problém českého průmyslu je jeho závislost na exportu a závislost na autech. Zahraniční poptávku domácí firmy neovlivní, což se nyní ukazuje jako fatální, protože spotřebitelé a zejména ti němečtí nemají už velmi dlouhou dobu chuť příliš utrácet. Závislost na automobilovém průmyslu je v době nízkého růstu nebo dokonce poklesu ekonomik doma i v zahraničí bolavá právě proto, že pokud si spotřebitelé nejsou jistí budoucími příjmy, první, čeho se zřeknou jsou nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, kam patří právě auta. Obě závislosti ČR dlouhodobě vůbec neřeší.“