Průmysl se nevymanil z poklesu
Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně klesla o 2,7 %. Meziměsíčně byla nižší o 1,6 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla o 5,1 procenta. Oznámil to Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.
„Březnový meziroční pokles průmyslové produkce nejvíce ovlivnily dva faktory. Prvním z nich byla mimořádně vysoká loňská srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel. Druhým pokračující pokles ve výrobě strojů a zařízení, který zasáhl již většinu oborů tohoto odvětví,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. V oboru výroby strojů klesá produkce např. ve výrobě čerpadel, zemědělských nebo kovoobráběcích strojů. Dále pokračoval pokles produkce v kovodělném průmyslu a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Produkce naopak v březnu vzrostla v ostatním zpracovatelském průmyslu, a to částečně vlivem nízké srovnávací základny. Pokračoval rostoucí trend v potravinářském a papírenském průmyslu. Meziročně vzrostla i produkce oděvního a kožedělného průmyslu.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v březnu 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 5,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 8,6 %, tuzemské nové zakázky klesly o 1,1 procenta. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 1,5 procenta.
Meziroční nárůst také nejvíce ovlivnilo nejvýznamnější odvětví českého průmyslu, automobilový průmysl, ale opačným směrem než v případě produkce. „Ve výrobě motorových vozidel se na růstu hodnoty nových zakázek projevila zčásti nízká loňská srovnávací základna, ale také růst celého odvětví. Hodnota nově nasmlouvaných zakázek vzrostla i ve výrobě elektrických zařízení, zejména světelných komponentů pro automobily,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Poprvé od konce roku 2022 se meziročně zvýšila hodnota nových zakázek v chemickém průmyslu. Méně zakázek zaznamenala odvětví výroby strojů a zařízení, kovodělný průmysl a výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v březnu 2024 meziročně snížil o 2 procenta.
„Meziroční propad průmyslu byl výraznější, než čekal trh. Průmyslníci se mohou vymlouvat na to, že k horšímu výsledku přispěly Velikonoce, které letos připadly už na březen. Za březnovým poklesem průmyslové produkce ale stojí dva další výrazné faktory. Prvním z nich byla mimořádně vysoká loňská srovnávací základna ve výrobě motorových vozidel. Druhým pak pokračující pokles ve výrobě strojů a zařízení, který zasáhl většinu oborů tohoto odvětví. Když budeme konkrétní, tak klesá produkce např. ve výrobě čerpadel, zemědělských nebo kovoobráběcích strojů,“ upozornil Jiří Cihlář, analytik poradenské společnosti Next Finance. „Nakonec pokračoval pokles produkce v energeticky náročných odvětvích – v kovodělném průmyslu a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Energeticky náročná odvětví budou mít dál starosti. Ačkoliv burzovní ceny elektřiny klesly, stále se kvůli zelenému tažení v Evropě nedokáží vrátit na úrovně z doby před rokem 2020. V roce 2024 sice průmysl na rozdíl od roku 2023 v součtu poroste, ale jeho růst bude přidušený. Vzhledem ke slabosti domácí i zahraniční poptávky (kvůli problémům německé nebo čínské ekonomiky) je ale čím dál jasnější, že růst průmyslu bude pouze symbolický. Mělo by přitom platit, že z pohledu průmyslu bude druhá polovina roku o něco lepší než ta první. V roce 2024 sázíme v součtu na růst průmyslu o 1 procento,“ předpovídá Cihlář.
Podle Eurostatem zveřejněných údajů v únoru 2024 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 5,4 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Irsko (o 36,0 %) a Belgie (o 12,7 %). Německý průmysl klesl o 6,1 %, kde výroba elektrických zařízení klesla meziročně o 16,1 %, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla o 12,5 % a výroba motorových vozidel o 11,1 %. Naopak nejvíce vzrostl španělský průmysl (o 3,5 %) a slovinský průmysl (o 2,8 %). Výkon českého průmyslu se zvýšil o 0,7 procenta. Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce klesla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 24,8 %) a nejvyšší růst zaznamenala výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (6,4 %).
