Průměrné mzdy v 1. čtvrtletí reálně klesly o 6,7 procenta

Reálná mzda bude klesat dost možná celý tento rok. Ilustrační foto: Jan Vašek z Pixabay

V 1. čtvrtletí 2023 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 8,6 %, reálně klesla o 6,7 procenta. Medián mezd činil 34 741 Kč, sdělil dnes Český statistický úřad ve své pravidelné zprávě.

„Pokles reálných mezd pokračoval i v 1. čtvrtletí 2023. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců vzrostla sice proti stejnému období minulého roku o 8,6 % na 41 265 Kč, ale po započtení vlivu inflace klesla o 6,7 %. Spotřebitelské ceny se totiž v 1. čtvrtletí zvýšily o 16,4 %,“ komentuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce.

Průměrná měsíční mzda v absolutním čísle v 1. čtvrtletí stoupla meziročně o 3265 korun. Spotřebitelské ceny se proti loňskému 1. čtvrtletí zvýšily o 16,4 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v 1. čtvrtletí 2023 po očištění od sezónních vlivů 2,2 procenta.

V odvětvovém členění podle sekcí CZ-NACE byl nejvyšší růst průměrné mzdy proti stejnému období roku 2022 zaznamenán v odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (23,1 %). S odstupem následuje veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (11,9 %), těžba a dobývání (11,6 %) a ubytování, stravování a pohostinství (11,4 %). K nejnižšímu růstu o 3,9 % došlo ve vzdělávání.

Medián mezd (34 741 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 8,9 %, u mužů dosáhl 37 696 Kč, u žen byl 31 856 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 601 Kč a 65 512 korunami.

„Pokud by nominální růst zamířil nad 10 %, výrazně by vzrostla pravděpodobnost, že v polovině června se podaří najít většinu pro zvýšení sazeb. Mzdové tlaky ale jsou o něco umírněnější, a tudíž bez reakce centrální banky,“ konstatuje Tomáš Zámiš, analytik Raiffeisenbank.

„Mzdy zcela jistě porostou i v dalších měsících, ale reálně kvůli inflaci budou i nadále klesat. Obrat hned tak nepřijde. Letos by se mohla inflace dostat pod magickou hranici 10 procent, ale to stále zdaleka nebude stačit. Na konci příštího roku bychom mohli již vyhlížet okamžik, kdy reálné mzdy nebudou klesat, protože inflace by se měla dostat pod 5 procent,“ předpovídá Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin. I když se inflace sníží, stále to nebude znamenat zlevňování, jen se bude pomaleji zdražovat. Vysoký růst mezd bohužel sám o sobě inflaci roztáčí, takže se dostáváme do inflační spirály. Ven vede prakticky jediná cesta a tu má v rukou kabinet P. Fialy. Vláda musí velmi rychle snižovat své výdaje a skutečně dupnout v tomto ohledu na brzdu. Neznámou a velkým rizikem je pochopitelně válka na Ukrajině a její dopady na dostupnost, a tedy na ceny zboží.“

Mzdy nejvíce stouply v energetice, reálně nejhlouběji klesly ve vzdělávání

V analýze vývoje zaměstnanosti za letošní 1. čtvrtletí ČSÚ hodnotí mzdový vývoj podle odvětví. Píše zde, že pouze v jediné sekci mzdový růst překonal hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (16,4 %). U ostatních došlo ke značnému snížení průměrných mezd v reálném vyjádření.

„Oním výjimečným odvětvím byla energetika (sekce výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu), kde se průměrná mzda zvýšila nominálně o 23,1 %, reálně tedy vzrostla o 5,8 %, na úroveň 79 221 Kč, čímž překonala všechna zbylá odvětví. Tento vývoj souvisel s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn,“ píše ČSÚ v analýze. „Naopak největší meziroční reálný pokles najdeme ve vzdělávání, kde se kupní síla snížila o více než desetinu (10,7 %). Více jak desetiprocentní reálný pokles (10,6 %) byl také v ostatních činnostech, a o rovných 10 % reálně poklesla průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví. Ve zdravotní a sociální péči se meziročně snížila reálná průměrná mzda o 9 procent. V dalších sekcích byly poklesy nižší.“

Druhou nejvyšší nominální průměrnou mzdu po energetice podle ČSÚ získali zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech s úrovní 78 503 Kč, třetí příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 75 539 korun.

Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala v ubytování, stravování a pohostinství (24 446 Kč), to představuje sotva třetinu úrovně v energetice. Druhá nejnižší průměrná mzda byla – také tradičně – v administrativních a podpůrných činnostech s hodnotou 29 648 Kč. V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) dosáhla průměrná mzda 39 863 Kč, což je o něco nižší než v průmyslových odvětvích (40 768 Kč). V dominantním zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda dostala na 39 739 Kč, v těžbě a dobývání mzda byla 43 836 Kč. Ve stavebnictví najdeme údaj 34 363 Kč a v dopravě a skladování 36 703 Kč. Výrazně pod úrovní celkové průměrné mzdy (41 265 Kč) jsou mzdy v zemědělství, lesnictví a rybářství (30 541 Kč) a v ostatních činnostech (30 725 Kč), vyjmenovává ČSÚ.

Z krajů je stále nejbohatší Praha, nejchudší Karlovarský kraj

„U vývoje průměrných mezd podle krajů je rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Platí, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadala, a to v rozmezí od 5,6 % do 7,9 %. Nejlépe vychází ze srovnání Jihočeský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 5,6 % díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který zde dosáhl takřka deseti procent (9,9 %),“ píše ČSÚ ve své analýze.

Hlavní město naopak zaznamenalo nejhlubší propad reálné mzdy o 7,9 %, následováno kraji Královéhradeckým a Karlovarským (shodně 7,2 %) a dále Středočeským (7,1 %). Podle absolutní úrovně výdělků zůstala nicméně Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 52 814 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 40 768 Kč a na třetím byl Jihomoravský, který těsně překonal čtyřicetitisícovou hranici (40 146 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (35 010 Kč). S odstupem byl následován Pardubickým krajem (36 255 Kč), Olomouckým (36 506 Kč) a Zlínským, kde se průměrná mzda dostala na 36 653 koruny.

V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda hodnoty 37 094 koruny.